Pro děti, které zažily rozvod svých rodičů, to přináší důsledky, které se odrážejí v jejich vlastním životě. Výzkumníci se zabývali tím, jak rozvody ovlivňují plánování rodiny dětí rozvedených rodičů, a dospěli k jasným závěrům.
Rozvod jako možnost úniku při přetrvávajících problémech v manželství již není tabu. Přibližně čtvrtina všech dětí v Německu zažije rozvod rodičů do středního a pozdního věku. Ačkoli v posledních dvaceti letech míra rozvodovosti mírně klesla, stále roste počet nesezdaných rodičovských párů, u nichž je však obsah údajů o rozvodovosti méně zkoumán.
Rozvod má dlouhodobé důsledky pro děti, které procházejí rozvodem svých rodičů. Aktuální studie z Nizozemska dospěla k závěru, že děti rozvedených rodičů mají v pozdějším životě méně potomků než ty, jejichž rodiče zůstali manželé.
Tato studie, kterou vedla italská vědkyně Silvia Pamaccio, byla publikována v úterý v odborném časopise „Demography“. Byly analyzovány úřední údaje o populaci přibližně dvou milionů Nizozemců narozených v 70. letech. Podle studie může být rozhodujícím důvodem nižší plození dětí u dětí rozvedených rodičů skutečnost, že jako dospělí mají kratší partnerské vztahy.
Podle Heike Trappe, profesorky sociologie a rodinné demografie na univerzitě v Rostocku, není jasné, do jaké míry platí výsledky z Nizozemska pro Německo. Obecně nelze vztahy z populačních studií jednoduše přenášet z jedné společnosti na druhou. Ověření výsledků v kulturním kontextu Německa by však bylo „určitě zajímavé“.
Studie prokazatelně ukazují, že rozvody mají negativní vliv na vývoj zasažených dětí a dospívajících. Podle rakouské studie klesá například šance na dosažení vysokoškolského vzdělání o devět až deset procent. Chlapci mají navíc později horší šance na trhu práce a vyšší úmrtnost před 25. rokem. Děvčata z rozvodových domácností mají častěji tendenci otěhotnět v mladém věku. Tento obraz potvrzují studie ze Spojených států.
Děti rozvedených rodičů se častěji rozcházejí se svými partnery
Po dlouhá léta se v sociologickém výzkumu domnívali, že tyto trendy byly převážně způsobeny stigmaty a nízkou sociální akceptací rozvodů. S rostoucí akceptací rozvodů se měly následky s časem zmenšovat. Studie z 80. let však ukázaly zmírnění negativních dopadů na děti rozvedených rodičů. Od 90. let však výzkumy opět vykázaly opačný trend.
Rozsah vývojových drah mladých lidí v domácnostech po rozvodu se výrazně liší a závisí na konkrétní rodinné situaci. Za jeden z hlavních důvodů snížených budoucích šancí dětí rozvedených rodičů je pokles rodinného příjmu. Rozvod často znamená nutnost financovat více domácností a skloubit práci s intenzivnější péčí. V mnoha případech klesají alimenty od jednoho z rodičů.
Aktuální studie se řadí mezi sociodemografické výzkumy, říká výzkumnice populace Heike Trappe. „Tyto studie ukázaly, že děti rozvedených rodičů mají často vyšší riziko vlastního rozvodu nebo rozchodu.“ Také pro Německo toto zjištění podporuje existující výzkum. „Vědecky relevantní“ se nová studie stává především tím, že souvislost s plodností byla dosud „málo vzatou v úvahu“.
Metodika aktuální studie se vyznačuje „pečlivou“ analýzou dat, říká Trappe. V rámci studie se snažili důkladně ovládat jiné statistické faktory, například finanční situaci rodičů nebo jejich kulturní zázemí, bez ohledu na to, zda se rozvedli nebo ne. Tak bylo možné čistě porovnat, do jaké míry má zkušenost s rozvodem vlastních rodičů skutečně statisticky souvislost s pozdějším počtem dětí.
Ukázalo se, že zejména u žen ovlivnilo jejich věk v době rozvodu rodičů. Čím starší byly, tím méně dětí měly později. Celkově ženy, kterým rodiče rozvedli, měly v průběhu svého života asi o 5 procent méně dětí. Také počet žen, které neměly ani jedno dítě, byl u těch s rozvedenými rodiči o 2,3 procenta vyšší.
Rozvod měl silnější dopad na pozdější počet dětí u mužských potomků rozvedených rodičů, kteří zůstávali bez dětí o 6,1 procenta častěji. Muži s rozvedenými rodiči měli dokonce o 13 procent méně dětí než ostatní.
V této souvislosti byl účinek na počet dětí u mužů více než dvojnásobný oproti ženám. Tento efekt však souvisí s obecně vyšší neplodností mezi muži, říká Heike Trappe.
Navzdory těmto výsledkům nelze říci, že rozvody rodičů nutně souvisejí s nízkou touhou mít děti, říká Martin Bujard. Je ředitelem výzkumu rodin a plodnosti na Federálním institutu pro výzkum populace. Významné je, jakým způsobem rozvody probíhají.
Rozvody se liší jak svým průběhem, tak úrovní konfliktu, říká Bujard. V rodinách po rozvodu se často objevují „destruktivní trvalé konflikty“ mezi rodiči, ale čím dál častěji se formují „patchworkové rodiny“ s dobrou komunikací.
Rozhodující pro pozdější touhu po vlastních dětech dětí rozvedených rodičů je povaha komunikace rodiny po rozvodu a kontakt „s oběma rodiči“.
