Zdá se, že přechod na bezemisní nákladní dopravu v Evropě možná nebude tak složitý, jak se ještě před pár lety předpokládalo. Nová studie totiž překvapivě ukázala, že by stačila pouhá tisícovka veřejných megawattových nabíječek — pokud budou chytře rozmístěné na správných místech.
Infrastruktura pro dobíjení elektrických kamionů je v Evropě zatím stále na začátku, přesto by většinu provozu podle odborníků pokryl relativně malý počet kvalitních stanic.
Podle analýzy, kterou společně sestavili odborníci z německého Fraunhoferova institutu pro systémový výzkum (Fraunhofer ISI) a tým společnosti Amazon, by strategicky rozmístěných 1000 rychlonabíjecích stanic zvládlo odbavit až 91 % předpokládaného dálkového provozu elektrických kamionů napříč Evropou. Infrastruktura by tedy mohla být daleko kompaktnější a efektivnější, než se dosud myslelo.
Strategická místa a chytré plánování jako klíč k úspěchu
Zásadní je ovšem vhodné umístění těchto stanic – studie potvrzuje, že efektivita stojí na výběru těch nejfrekventovanějších tras, dálničních uzlů a logistických center. Díky tomu je možné náklady na budování sítě výrazně snížit, což uvítají dopravci i evropské státy. Důsledné plánování přispěje také k lepší logistice a snazšímu provozu elektrovozového parku.
Vzhledem k postupnému nárůstu elektrických kamionů na evropských silnicích je podle autorů studie nejvyšší čas začít stanice nejen plánovat na mapě, ale také opravdu stavět. Klíčové bude zapojení evropských institucí, jednotlivých vlád i významných hráčů v logistice, aby k zásadnímu posunu v bezemisní dopravě došlo co nejdříve.
Elektrokamiony v Česku: Jak jsme na tom letos?
Dobíjecí infrastruktura zatím v Česku zaostává – řidiči a speditéři používají elektromobily převážně pro rozvozy na poslední míli, mezi místními sklady nebo v rámci měst. Dálková či mezinárodní přeprava na elektřinu je stále spíše výjimečná.
Aktuální statistiky Ministerstva dopravy ČR za léto 2024 jsou výmluvné: v Česku nyní jezdí dohromady 1649 elektrických nákladních vozů, kdežto na naftu jich máme 658 887 a na benzin ještě 72 955. Vývoj jde ale rychle kupředu — a s rozšiřující se nabíjecí sítí lze čekat změnu trendu.
Co konkrétně studie doporučuje pro budoucnost?
- Vypracovat detailní plán rozmístění stanic dle hustoty dopravy a logistických tras.
- Začít výstavbu stanic co nejdříve, aby nedošlo ke zpomalení přechodu na bezemisní vozidla.
- Koordinovat postup v rámci celé EU, včetně národní podpory pro dopravce a investory.
- Zaměřit se i na přípravu distribuční sítě elektřiny, aby nedocházelo k výpadkům nebo přetížení.
Nebudeme si nic nalhávat – dieselové kamiony jen tak nezmizí. Ale investice do efektivní nabíjecí infrastruktury jsou krokem, který Česku i Evropě pomůže získat výhodu v bezemisní nákladní dopravě. A i když prozatím veřejně známé projekty nabíjecích hub typu pražské ČSOB, brněnské E.ON nebo ostravského Greenway tvoří spíše výjimku, v nejbližších letech se to může změnit.
Závěr: Co si z toho vzít?
Pokud plánujete v logistice zůstat nebo jste fanoušci čisté mobility, sledujte novinky o výstavbě nabíjecích stanic – nejen u sousedního Německa, ale i po Česku se v roce 2025 začíná něco dít. Tisíc strategicky rozložených nabíječek může změnit tvář celé evropské dopravy. Možná jsme svědky začátku opravdové revoluce na silnicích!
