Čína ve svém úsilí o velkou reformu zemědělství zvolila jako vzor německou literaturu a standardy, a to s cílem zlepšit život na venkově. Prezident Xi Jinping vyjadřuje svůj záměr změnit stávající podmínky, ve kterých žijí lidé ve vesnicích, mnohdy obklopeni chudobou. V dosahování tohoto cíle má pomoci profesor Gerhard Henkel, uznávaný odborník na humánní geografii.
Profesor Henkel, často nazývaný „Dorfpapst“ (papež vesnic), napsal obsáhlou publikaci, která zkoumá vývoj německých vesnic od 19. století až po současnost. Tato více než 340stránková kniha nyní vyšla také v čínské verzi, což vyvolává otázku, proč by se země jako Čína měla zajímat o německé vesnice.
V průběhu několika desetiletí se Peking soustředil především na urbanizaci a expanze svých metropolí. V roce 1979 žilo ve městech pouze 20 % obyvatelstva, zatímco o téměř čtyřicet let později to bylo téměř 60 %. Tato městská expanze však vedla k devastaci venkovských oblastí, kdy se mezi lety 2000 a 2010 počet vesnic snížil z 3,6 na 2,7 milionu. V posledních letech však roste snaha o opětovné oživení venkovských oblastí.
Na 19. sjezdu Komunistické strany Číny v roce 2017 byla schválena strategie na revitalizaci venkovských regionů. V témže roce se tým výzkumníků z Tongji University v Šanghaji vydal na cestu do střední Evropy na „polní výzkum“ a setkal se také s profesorem Henkelem, který představil silné stránky venkovského života.
Henkel zdůrazňuje, že venkovské hospodářství a životní prostředí mají pro Německo stejný význam jako velká města. Více než 50 % ekonomické produkce pochází z venkovských oblastí. Mnozí malí výrobci, známí jako „skrytí vítězové“, sídlí v jedné z 30 000 obcí a malých měst. Na venkově panuje vysoký životní standard, který je částečně spojen s vysokým vlastnictvím domů, přesahujícím 80 %.
Důležitou součástí venkovské ekonomiky je také „neformální hospodaření“, zahrnující vzájemnou pomoc mezi sousedy. Venkov dodává společnosti základní potraviny a suroviny jako vodu, dřevo a obnovitelné energie. Obyvatelé vesnic si často vybudovali značnou kompetenci a odpovědnost za místní společenství.
Jak Henkel podotýká, čínští vědci projevili velký zájem o tyto aspekty. Obzvláště je zajímalo bohaté dobrovolnické zapojení vesničanů do spolků a družstev. Život na venkově se ukazuje jako příznivější, s větším štěstím obyvatel, což se projevuje i na zdravějším a vyrovnanějším dětském a mládežnickém prostředí.
Henkel vyjadřuje potěšení z faktu, že tak velký stát jako Čína čerpá inspiraci a pomoc z malého Německa. To podtrhuje úlohu čínského doktoranda na Geografickém institutu Bonnské univerzity, který upozornil své kolegy na Henkelovu knihu o vesnicích.
Profesor Li Zhang z odboru urbanismu na Tongji University se rozhodl publikaci v Číně vydat. Proces překladu, narušený pandemií koronaviru, trval celkem pět let. Henri s cílem představit čínskou verzi vycestoval na podzim 2025 do Šanghaje.
Jeho návštěva byla spojena s exkurzí do venkovských oblastí kolem metropole s 24 miliony obyvateli. Na ostrově Chongming se například zavádí projekt na pěstování rýže, který má přispět k vytvoření pracovních míst a zvýšení atraktivity regionu.
Henkel dodává, že prezident Xi Jinping má v úmyslu nejen ekonomicky posílit venkovské regiony a rozšířit soběstačnost, ale také obnovit venkovskou identitu. Mnozí lidé totiž odcházejí do velkých měst, což vedlo k zapomnění kultur a tradičních hodnot. Rozdíl mezi městem a venkovem je tedy značný, přičemž na venkově přetrvává tvrdá chudoba.
„Kniha o vesnicích má přispět k revitalizaci venkovských oblastí v Číně a být využívána ve školách, na univerzitách, stejně jako v místní politice a územním plánování,“ uzavírá Henkel a vnímá to jako přínos k posílení vztahů mezi Německem a Čínou. Tongji University, která má německé kořeny, příští rok oslaví své 120. výročí.
