Johann Wolfgang von Goethe shromažďoval jantar z Baltského moře. Nyní díky moderní 3D technice učinili vědci spektakulární objev ve fosiliích tohoto básníka.
Bylo objeveno fosilní záznam přibližně 40 milionů let starého mravence v kusu jantaru, který kdysi patřil Johannovi Wolfgangovi von Goethovi. Tvor byl neviditelný pouhým okem a byl identifikován moderními zobrazovacími technikami, uvedla Friedrich-Schillerova univerzita v Jena.
„Mravenec patří k vyhynulému druhu Ctenobethylus goepperti, který se v jantaru vyskytuje velmi často,“ vysvětluje Bernhard Bock z Fylogenického muzea Univerzity Jena. „Díky jeho dobrému stavu a rozsáhlému zkoumání jsme ho však mohli popsat detailněji než kdy předtím a získat nové informace o druhu a jeho příbuzných.“
Vědci poprvé měli možnost nahlédnout do nitra takového mravence a odhalili struktury v hlavě a hrudní části. Interaktivní 3D modely ilustrují tento spektakulární objev.
„Kompletně jsme zpracovali tento vzorek a díky nově získaným informacím jsme vytvořili 3D rekonstrukci, kterou je možné zobrazit online,“ říká Daniel Tröger z Univerzity Jena. „Tento model pomáhá kolegyním a kolegům po celém světě identifikovat a srovnávat další fosilie tohoto druhu.“
Goetheho sbírka jantarů z oblasti Baltského moře zahrnuje přibližně 40 kusů. Ve dvou z nich byla nyní objevena zvířata – vedle mravence také hmyz z rodu černého mouchy a sametky. Je pravděpodobné, že sám básník netušil nic o milion let starém obsahu těchto biologických časových kapslí, neboť pro nevycvičené oko jsou zvířata ve neupravených kamenech sotva viditelná.
„Výsledky ukazují hodnotu takových starých sbírek. Je fascinující, že kus, který pochází z jeho rukou a doby, kdy začala věda, nás dnes stále obohacuje,“ vysvětluje Bock. Tyto vzorky jsou uloženy v Goetheově národním muzeu ve Wiemaru.
