Protesty farmářů vyžadují víc než jen nesouhlas. Je nezbytné, aby jasně vyjádřili své skutečné požadavky. Poprvé se mezinárodní výzkumný tým zaměřil na to, co konkrétně způsobuje nespokojenost farmářů v Evropě, což je přimělo vyjít do ulic. Tato studie probíhala v rámci čtyř zemí EU a výsledky prokázaly, že důvody se v jednotlivých státech značně liší.
Farmáři umí protestovat a to se nedá popřít. S traktory, provokativními transparenty a cílenými blokádami si dokážou zajistit pozornost politiků a médií – jako například nedávno před Evropským parlamentem ve Štrasburku, kde vyjádřili svůj nesouhlas s dohodou Mercosur mezi Evropskou unií a latinskoamerickými státy.
Jestliže nespokojenost farmářů vyvolává otázky, co je vlastně motivuje k takovým protestům? Na tuto otázku se poprvé pokusil odpovědět mezinárodní výzkumný tým vedený univerzitou v Göttingenu. V rámci online dotazování zaznamenali celkem 2232 farem v Německu, Francii, Belgii a Nizozemsku. O výsledcích se dočtete v odborném časopise „Food Policy“. Co se týče motivů, jednotlivé země vykazují značné rozdíly.
V Francii se v popředí ocitají finanční zátěže, zatímco v Nizozemsku panuje nespokojenost s politickým prostředím. V Belgii je to kombinace různých stížností. V Německu si farmáři stěžují především na přílišnou byrokracii.
Výzkumníci rovněž uvedli, že pomocí analýzy textů založené na umělé inteligenci prozkoumali také emocionální tón odpovědí. Nespokojenost s politikou byla podle jejich údajů formulována mnohem agresivněji než konkrétní stížnosti na příjmy či byrokratické požadavky z Bruselu.
Co však výzkumníci nezjistili, je skutečnost, že hněv farmářů se často obrací i proti celé společnosti. Vyzývají na větší uznání od populace. To je o to více nepochopitelné, neboť farmáři jsou v Německu v žebříčcích nejvíce ceněných profesí často na předních místech.
Stížnosti německých farmářů, že jsou terčem útoků a obviňováni z toho, že zatěžují podzemní vody používáním hnojiv, se tudíž těžko chápou. Možná by farmáři měli místo hněvivých protestů nejprve jasněji formulovat, co opravdu chtějí, a jak si představují svou budoucnost v kontextu dramatických změn ve světě. Politika a společnost by měly být na pozoru – koneckonců se jedná o zajištění potravin.









