Mezi epidemiemi spalniček, neobvyklými pravidly stravování a zkrácenými rozpočty: Trumpova politika ohrožuje vědu v USA. Vzhledem k tomu, že výzkum v USA je čím dál pod větším tlakem, odchází stále více špičkových talentů do Evropy, zejména do Německa.
„Věda je klenot na koruně naší země,“ uvedl americký materiálový vědec Omar Yaghi loni, krátce po získání Nobelovy ceny za chemii spolu se dvěma kolegy. „Nemůžeme dovolit, aby se nám to vymklo z rukou.“
To se však děje od doby, kdy americký prezident Donald Trump začal loni 20. ledna své druhé funkční období. Situaci takto popsalo mnoho vědců. Naopak Trumpovi podporovatelé, především ti z kontroverzního Ministerstva zdravotnictví, vedeného Robertem F. Kennedym Jr., chválí drastické změny, které byly nastoleny.
Na prestižních univerzitách a výzkumných institucích v USA se projevuje obrovský tlak. Americká vláda je obviňuje z toho, že jsou baštami antisemitismu a ideologické indoktrinace a vyhrožuje jim zkrácením rozpočtů a propouštěním zaměstnanců. Některé univerzity se proto podvolily, jiné vyjednávají nebo se snaží bojovat u soudu, například Harvard.
Některé výzkumné oblasti pociťují tlak od vlády obzvlášť silně – zejména klimatanalýza, protože Trump popírá existenci člověkem způsobených změn klimatu. Mezi návrhy jsou drastické krácení rozpočtů pro Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA), programy výzkumu Země NASA a další instituce a programy zaměřené na klimatickou problematiku. Kongres USA však oznámil alespoň částečný odpor. Také z Mezivládního panelu pro změny klimatu (IPCC), kde vědci z celého světa pravidelně shrnují aktuální stav klimatického výzkumu, se USA stahují.
Pouhý měsíc po nástupu do úřadu propustil ministr zdravotnictví Kennedy v srpnu ředitelku Centers for Disease Control and Prevention (CDC), Susan Monarez. Ta se s ním dostala do sporu ohledně očkování, ke kterému má Kennedy značné pochybnosti.
Na začátku roku Trumpova vláda oznámila, že pro děti se doporučí pouze 11 očkování namísto dosavadních 18, i když všechna očkování zůstanou nadále možná. Dětské lékaři ostře kritizovali nové doporučení.
Situace kolem spalniček v USA
Proti spalničkám je stále doporučováno očkování. I přesto se USA potýkají s epidemií spalniček. Od začátku roku 2025 bylo zdokumentováno přibližně 2500 případů, tři lidé zemřeli. Kennedy v rozhovorech nejprve poukazoval na vitamín A a rybí olej jako na léčivé přípravky, než nakonec přiznal, že očkování je nejúčinnější metodou proti šíření.
V následujících týdnech očekávají odborníci, že Světová zdravotnická organizace (WHO) oznámí, že se USA již nemohou pyšnit statusem bez spalniček. Již v listopadu byl podobný status odebrán Kanadě. Trump před rokem oznámil vystoupení své země z WHO.
V roce 2016 WHO uvedla, že vysoce nakažlivá virová infekce byla v celé Severní a Jižní Americe eradikována – jako první region na světě. To bylo možné pouze za předpokladu, že v dané oblasti po dobu dvanácti měsíců nebudou žádné trvalé místní přenosy. Spalničky patří k nejvíce nakažlivým infekčním nemocem a mohou být v extrémních případech i život ohrožující.
Ptačí chřipka a její dopady
Od roku 2022 se rozmáhá největší dosud zdokumentovaná vlna ptačí chřipky, která zasahuje několik kontinentů. Virus napadá převážně ptáky, ale byl také zjištěn u mnoha savců, v USA dokonce u dojených kráv. Bylo zaznamenáno také přibližně 70 lidských případů ve Spojených státech, z nichž dva lidé zemřeli.
Odborníci kritizují nedostatečné úsilí o sledování a potlačování ptačí chřipky v USA, což zvyšuje obavy z další pandemie.
Potravinové doporučení ministra Kennedyho
Ministr Kennedy by rád změnil stravovací návyky Američanů: více bílkovin, ovoce, zeleniny a celozrnných potravin – méně alkoholu, cukru a vysoce zpracovaných potravin. Vydal nové doporučení, které v drtivé většině souhlasí s názory většiny vědců – avšak zaměření na bílkoviny a příjem masa ze savců, jako je hovězí, vzbuzuje rozpaky. Kromě toho Kennedy opakovaně zmiňuje, že by se mělo především používat hovězí loje na smažení, což mnoho odborníků odmítá s údivem.
V Německu je patrné, jak se vítr v USA otočil. V anketě, kterou provedl Německý akademický výměnný služba (DAAD) mezi americkými univerzitami, udalo na konci loňského roku 67 % zúčastněných institucí, že zájem studentů ve USA o studium v Německu vzrostl. U mladých vědců to bylo 70 %, u profesorů 68 %.
Podle Max-Planckovy společnosti se počet přihlášek z USA na vedoucí pozice výzkumných skupin zdvojnásobil. V rámci speciálního programu na podporu žen, Liese-Meitner-Excellence Program, se počet přihlášek dokonce ztrojnásobil. „To nyní zamíchá s některými kariérami,“ komentuje mluvčí společnosti. „Budeme se snažit udržet a nalákat některé talenty.“
Také Fraunhoferova společnost uvedla, že USA – kdysi „centrální přitažlivostí pro mezinárodní vědecké talenty“ – ztrácí na atraktivitě. „Z toho má prospěch Evropa jako celek a zejména Německo.“ Nicméně kvůli tarifním dohodám stále existují výrazné rozdíly v příjmech, takže výzkumné pozice v USA mají i nadále velkou přitažlivost.
Spolkové ministerstvo pro vědecký výzkum loni ve spolupráci se zavedenými grantovými a organizačními institucemi zavedlo program 1000+ vědců, jehož cílem je nabídnout mezinárodním vědcům v Německu perspektivy a „bezpečný přístav svobody vědy“. V prosinci se oznámilo, že prvních 166 vědců z 25 zemí bylo vybráno. Německá výzkumná nadace uvedla, že v prvním kroku schválila finanční prostředky ve výši 12 milionů eur.
