Otázka, kdy a kde žil poslední společný předek Homo sapiens a Neandertálců, zůstává mezi vědci sporná. Nyní však nové nálezy fosilií z Maroka přinášejí jasnější světlo na tuto problematiku.
Skoro 770 000 let staré zbytky přímého lidského předka poskytují více informací o původu Homo sapiens. Kosti čelisti, zuby a obratle nalezené v Maroku naznačují, že moderní člověk vznikl v Africe, a nikoli, jak se někdy předpokládalo, v Eurasii.
Analýzy těchto nálezů dále potvrzují, že poslední společný předek moderních lidí a jejich nejbližších příbuzných – Neandertálců a Denisovanů – žil dříve, než se dosud často předpokládalo. Doposud se odhadovalo, že tento předek žil přibližně mezi 750 000 a 550 000 lety, ale nyní prezentovaný nález naznačuje, že by mohl žít na začátku tohoto časového úseku nebo dokonce ještě mnohem dříve.
Severozápadní Afrika zřejmě hraje klíčovou roli v evoluci Homo sapiens. Již před mnoha lety tým vedený bývalým ředitelem Max-Planck-Institutu pro evoluční antropologii v Lipsku, Jean-Jacquesem Hublinem, nalezl na jihu Maroka nejstarší fosilie moderního člověka, které jsou staré přibližně 300 000 let. Nově Hublinův tým prezentuje ve vědeckém časopise „Nature“ daleko starší nálezy z okolí Casablancy.
Tým zde nalezl v lomu kromě obratlů a zubů také tři čelisti. Tyto vzorky byly datovány s použitím magnetické stratigrafie, což znamená analýzu změn polarity zemského magnetického pole, a jejich stáří se odhaduje na přibližně 773 000 let. To je téměř 500 000 let před nejranějšími známými nálezy Homo sapiens a srovnatelné se starými evropskými fosiliemi Homo antecessor. Tento druh byl objeven v severošpanělské Sierra de Atapuerca poblíž Burgosu a jeho stáří se odhaduje mezi 770 000 a 950 000 lety.
Někteří odborníci považovali Homo antecessor za společného předka Homo sapiens a Neandertálců a tedy jako důkaz eurasijského původu moderního člověka. Nicméně všechny jednoznačné nálezy moderních lidí starších než 90 000 let pocházejí z Afriky nebo z bezprostředně sousedního Blízkého východu, jak zdůrazňuje tým pod vedením Hublina.
Analýza nových nálezů – zejména čelistí a zadních zubů – vykazuje výrazné paralely s evropským Homo antecessor. To by mohlo naznačovat, že jakýsi časově omezený kontakt mohl existovat přes Gibraltarskou úžinu, vysvětlil Hublin. „Během fází s nízkou hladinou moře byla Gibraltarská úžina mnohem užší než dnes, možná s ostrovy uprostřed,“ dodal. To by mohlo usnadnit kontakty. Je také možné, že poslední společný předek Homo sapiens a Neandertálců byl přítomen na obou stranách Středozemního moře.
Oddělení Homo sapiens začalo dříve
Tým nicméně poukazuje na to, že některé rozdíly specifické pro zuby činí nálezy z Casablancy spíše potomky severoafrického Homo erectus. Fosilie tedy leží blízko rozhraní mezi větvemi evolučního stromu moderních lidí a Neandertálců a podle názoru výzkumníků naznačují, že Homo sapiens vznikl v Africe. Mohli by být „nejlepšími současnými kandidáty na africké populace, které leží blízko kořene společných předků,“ zdůraznil hlavní autor Hublin.
V komentáři v „Nature“ píše Antonio Rosas z španělského Národního výzkumného ústavu (CSIC) v Madridu, že marocký fosil by mohl být raným zástupcem té linie, která nakonec vedla k Homo sapiens. V takovém případě by poslední společný předek člověka a Neandertálce žil před více než 773 000 lety, možná dokonce mnohem dříve.
„Hublin a jeho kolegové podporují stále více převažující domněnku, že jak původ Homo sapiens, tak i původ posledního společného předka leží v Africe a evoluční oddělení linie Homo sapiens začalo dříve, než se obvykle předpokládalo,“ uvedl paleontolog. Vymřelý Homo erectus se podle současných znalostí objevil přibližně před 1,9 miliony lety v Africe a odtud se rozšířil přes Eurasii. V jihovýchodní Asii přežil podle aktuálních informací až před 100 000 lety.
