Podle mnoha lidí, kteří se zúčastnili průzkumu, bylo dříve méně stresující. Zdrojů stresu je mnoho, ale nejčastěji zmíněný důvod účastníků překvapuje. Existuje však několik způsobů, jak se s napětím vyrovnat.
Skoro každý třetí dospělý v Německu (31 procent) se cítí často ve stresu. Pouze 8 procent uvedlo, že podle vlastních slov nezažívají žádný stres, jak vyplývá z reprezentativního průzkumu provedeného Techniker Krankenkasse. 35 procent respondentů uvedlo, že se občas cítí stresově, zatímco 26 procent to pociťuje jen zřídka.
Pro zprávu provedl výzkumný ústav Forsa na žádost Techniker Krankenkasse průzkum mezi 1407 lidmi v Německu, kteří jsou starší 18 let, ohledně jejich zkušeností se stresem. Průzkum se uskutečnil v květnu 2025.
Až 60 procent dospělých v Německu považuje dnešní život za stresující ve srovnání před 15 či 20 lety. 57 procent účastníků se shodlo, že zátěž vzrostla. 40 procent také uvedlo, že se dnes více diskutuje o stresu. Lidé ve věku 40 až 59 let mají častěji pocit, že mají více stresu než v minulosti (63 procent oproti 53 procentům u lidí ve věku 18 až 39 let).
Ženy zažívají více stresu
Srovnání s průzkumy z minulých let ukazuje, že úroveň stresu byla dříve skutečně nižší. V rámci stresového reportu z roku 2013 uvedlo 57 procent dotázaných, že se občas nebo často cítí ve stresu. V roce 2016 to bylo již 60 procent, v roce 2021 64 procent a v aktuálním reportu se toto číslo zvýšilo na 66 procent.
Ženy mají znatelně vyšší úroveň stresu než muži: 71 procent se cítí často nebo občas ve stresu, ukázal aktuální průzkum. U mužů je to 60 procent.
„Do určité míry je stres součástí života,“ vysvětluje Jens Baas, šéf Techniker Krankenkasse. „Chronický stres však zvyšuje riziko určitých psychických a fyzických onemocnění, jako jsou problémy s oběhem, bolesti zad nebo deprese.“
Co vyvolává stres?
Nejčastěji uváděli dotázaní, kteří se cítí alespoň občas stresovaní, vysoké nároky na sebe jako hlavní příčinu (61 procent). Na druhém místě skončily škola, studium nebo zaměstnání (58 procent), následované stresem způsobeným politickými a společenskými problémy (53 procent). Pro 43 procent respondentů hrají roli i příliš mnoho schůzek a závazků ve volném čase. Bylo možné uvádět více odpovědí.
Jak se vypořádat se stresem?
„Evolučně psychologicky nejsme vytvořeni pro to, abychom se celý den zabývali krizemi celého světa,“ vysvětluje psycholožka Judith Mangelsdorf, profesorka pozitivní psychologie na Německé vysoké škole pro zdraví a sport v Berlíně.
Je proto důležité se naučit cíleně řídit, kdy a jak často se informujeme o světové politice, abychom se nepřetěžovali. „Například si můžeme dávat digitální detoxikační pauzy a nekontrolovat zprávy každých pět minut.“ Důležité je také budovat odolnost, tedy psychickou sílu. To se může dařit například pomocí pozitivních sociálních kontaktů nebo pohybu a času stráveného v přírodě.
Volný čas a relaxace
Skutečně většina dotázaných (83 procent) tráví čas v přírodě nebo jde na procházku, aby se zbavila stresu. 78 procent se věnuje svému koníčku, stejně tolik se schází s rodinou nebo přáteli, aby si odpočinuli. Poslech hudby nebo její produkce (73 procent) a vaření či stolování v restauracích (67 procent) pomáhá mnoha lidem. Muži pijí ve srovnání se ženami častěji pivo nebo sklenku vína, aby se uvolnili (36 procent oproti 22 procentům). Ženy naopak častěji praktikují jógu nebo autogenní trénink (28 procent oproti 11 procentům).
Pro ty, kteří trpí stresem, má psycholožka Mangelsdorf ještě jednu radu: Je důležité vědomě vytvářet pozitivní okamžiky nebo zážitky. „Může to být příjemný rozhovor s milou osobou, káva na slunci nebo fakt, že dnes jedu do práce na kole místo autem, protože vím, že mi to prospívá.“
