17 % nových kamionů bude do devíti let jezdit na vodík. Jak připravené je Česko?

Podle Evropské unie bude do roku 2034 až 17 % nových nákladních aut poháněno vodíkem. Jaké změny čekají českou dopravu a kde už vodíkové stanice najdete? Přinášíme fakta, tipy a praktické rady pro firmy i řidiče.

Evropská unie má jasno – do roku 2034 by až 17 % nových nákladních vozidel na evropských silnicích mělo jezdit na vodík. Zní to jako science fiction, ale v roce 2025 už vidíme první konkrétní kroky, jak se tato vize blíží k realitě. Jaká budoucnost čeká těžkou dopravu v Česku a proč vodík láká víc právě dopravce než běžné řidiče osobních aut? Máme pro vás přehled faktů, zajímavostí a tipů, které teď v debatě o „zelené“ dopravě hýbou Evropou.

Proč právě vodík? Kamiony potřebují jiné řešení než osobáky

Možná už jste slyšeli, že v osobních autech se prosazují hlavně elektromobily – a v Česku je tahle debata stále hodně živá. S kamiony je to ale složitější. Baterie, které zvládnou dlouhý výkon nákladních aut, jsou velké, extrémně těžké a zaberou řidičům užitečný prostor.

Vodíkový pohon naopak umožňuje rychlé doplnění paliva a solidní dojezd. U velkých tahačů, kde na váze pár set kilogramů navíc tolik nezáleží, je to klíčová výhoda. První vlaštovky už jezdí – třeba vodíkový Hyundai Xcient. Zatím ale spíš na pilotních trasách, například mezi Ostravou a Prahou.

Evropské plány: Procenta, která se mohou změnit v realitu

Evropa si dala jasný cíl: do roku 2034 má být 17 % nově prodaných kamionů poháněných vodíkem. Přechod na vodík má smysl zejména tam, kde jsou dlouhé trasy a pravidelné dojezdy, tedy například v mezinárodní dopravě mezi Českem a Německem, kde už teď testují první zelené koridory.

Zároveň roste tlak na využití vodíku i v dalších oborech – od výroby oceli až po vytápění domácností a firem. České plynárenské společnosti už dnes zkoušejí přimíchávat vodík do sítě a sledují, jak reagují běžné rozvody. Možná budete překvapeni, ale první „vodíkové“ byty už testují v Brně a Ostravě.

Infrastruktura: Čerpací stanici na vodík potkáte (brzy) každých 150 km

Aby celý plán fungoval, chybí zatím klíčová věc – hustá síť čerpacích stanic. Evropská unie v tom má jasno: do roku 2030 musí být vodíková stanice každých 150 km v rámci dopravní sítě TEN-T, tedy na hlavních tazích, které spojí Brno, Prahu a Ostravu s Berlínem, Bratislavou nebo Vídní. Cílem je, aby auta nemusela plánovat složitě trasu jen podle čerpaček.

V roce 2025 máme v Česku zatím jen několik málo veřejných plnicích stanic (například v Praze nebo Litvínově), ale síť se má v nejbližších letech výrazně rozrůst. Zajímavostí je, že některé české firmy už plánují výstavbu vlastních stanic například u logistických center v Rudné u Prahy nebo v Lovosicích.

Výroba „zeleného“ vodíku: Klíčová otázka ekologie

Je potřeba dodat, že většina vodíku se dnes stále vyrábí z fosilních paliv, což snižuje ekologický přínos. Ideálem je výroba z obnovitelných zdrojů – solární nebo větrné elektrárny přímo napojené na elektrolyzéry. V Česku s tím už začínají některé menší energetické startupy, například na jižní Moravě nebo v okolí Ústí nad Labem.

Věděli jste, že podle nových regulací EU musí být podíl zeleného vodíku na trhu v roce 2030 aspoň 42 %? Jde o obrovskou výzvu pro průmysl i investory, ale zároveň o zajímavou příležitost pro inovace a vznik nových firem.

Praktické tipy: Co sledovat, pokud podnikáte v dopravě

  • Sledujte dotační výzvy Ministerstva dopravy ČR na pořízení vozidel s alternativním pohonem – některé jsou cílené přímo na vodíková auta.
  • Plánujete-li větší vozový park, vyplatí se kontaktovat české distributory vodíku (např. ÚJV Řež, Linde Gas) a zjistit možnosti dodávek i výstavby firemní čerpací stanice.
  • Pokud pracujete v logistice, sledujte pilotní projekty v Německu a Rakousku, kde už fungují první trasy pro vodíkové kamiony.

Co přinese budoucnost?

Vodíkový pohon v nákladní dopravě není záležitostí vzdálené budoucnosti, ale otázka pár let. Ano, bude to stát úsilí, velké investice a trpělivost – a třeba i objevit nové české značky, které změní trh stejně, jako to před sto lety dokázala Tatra nebo Škoda. Máme před sebou éru, kdy už „zelené“ technologie nejsou pouhým experimentem, ale normální součástí každodenní dopravy. Jste na ni připraveni?