Z vraku ruské atomové ponorky „Komsomolez“, která se potopila v roce 1989, stále uniká radioaktivita. Měřené hodnoty izotopu strontia-90 dosahují až 400 000krát vyšších hodnot než je běžná úroveň radioaktivity v této oblasti, zatímco hodnoty cesia-137 mohou být dokonce až 800 000krát vyšší. Radioaktivita je však rychle zředěna mořskými proudy, uvádí skupina vedená Justinem Gwynnem z Norského úřadu pro radiační a jadernou bezpečnost v Tromsø v odborném časopise „Proceedings of the National Academy of Sciences“ (PNAS).
Dne 7. dubna 1989, ještě za studené války, plula sovětská atomová ponorka „Komsomolez“ po Evropském Severním moři, které je také známo jako Norské moře. Mezi Norskem a Špicberky vznikl v hloubce přibližně 400 metrů požár na zádi. Aby mohla ponorka vyplout, byla do balastních nádrží napumpována vzduch.
„Předpokládá se, že došlo k selhání potrubí pro levý balastník, což vedlo k tomu, že tlaková vzduch pronikla do schottu 7 a požár se rozšířil výbuchově,“ píšou autoři. Ačkoli se ponorka dostala na hladinu, oheň způsobil únik a ponorka se potopila. Jen 27 z 69 lidí na palubě přežilo.
Od té doby leží „Komsomolez“ v hloubce téměř 1700 metrů. Sovětský svaz a později Rusko prozkoumali vrak. Aby se zabránilo radioaktivní kontaminaci, byla v roce 1994 torpédové tuby a další otvory zajištěny titanovými plechy.
Od roku 2013 monitoruje Norsko vrak, v roce 2019 provedli vědci výzkum pomocí dálkově ovládaných podvodních vozidel a odebírali vzorky. Výsledky ukazují, že titanová zajištění jsou stále neporušená. „V přímém okolí poškozené přední části ponorky nebyly nalezeny žádné stopy plutonia z hlavic v torpédové místnosti,“ uvádí tým.
Nicméně existují známky, že radioaktivní materiál z atomového pohonu a skladovaného jaderného paliva se rozpadá. Měřené hodnoty strontia-90 dosahovaly přibližně 400 000 becquerelů na kubický metr mořské vody, u cesia-137 dokonce 800 000 becquerelů. V obou případech je přirozená radioaktivita v této oblasti jedním becquerelem na kubický metr.
Doporučuje se další sledování vraku. Vysoké hodnoty byly naměřeny na ventilačním potrubí na věži ponorky a také na kovovém mřížkovém panelu v blízkosti. Tam sbírali vědci také různé mořské organismy. Zvýšené hodnoty cesia-137 byly nalezeny pouze ve vzorcích měkkých korálů, mořských anemonů a hub.
„I když tyto hodnoty nejsou natolik vysoké, aby se očekávaly významné účinky, jsou vyšší než obvyklé úrovně pro půdní organismy z Evropského Severního moře,“ uvádí tým. Předpokládá se, že velké rybí populace v této oblasti nejsou v současnosti ohroženy.
Další sledování vraku se však doporučuje, protože radioaktivní částice by mohly unikat jak z atomového pohonu, tak od dvou atomových hlavic. Z radioaktivity, která byla původně u atomového pohonu 29 bilionů becquerelů, zůstává při zohlednění radioaktivních rozpadových poměrů odhadovaných 3 bilionů becquerelů.
„S ohledem na rostoucí vojenské aktivity a geopolitické napětí může osud ‚Komsomolez‘ a v něm uloženého jaderného materiálu poskytnout důležité poznatky o dopadech budoucích havárií jaderných plavidel a jaderných zbraní na moři.“
