Ještě před pár lety se o vodíku mluvilo jako o palivu budoucnosti – hlavně v osobních automobilech. Ale dnes už vidíme, že realita je odlišná. Nedávné uzavření vodíkových čerpacích stanic společnosti Shell v Kalifornii je pro mnohé jasným signálem, že vodíkové vozy zůstávají v pozadí za elektromobily na baterie.
Sbohem, vodíkové stanice: Shell stáhl sedm čerpacích míst
Shell oficiálně oznámil okamžité uzavření všech svých sedmi vodíkových čerpacích stanic v Kalifornii – tedy v regionu, kde vodík měl mít jednu z největších šancí na úspěch. Důvod? Čistě ekonomický. Počet provozovaných vodíkových aut je minimální, logistika a výroba paliva extrémně drahá. Těžko tak překvapit, že Shell přesměrovává investice do dobíjecích stanic pro elektromobily na baterie. Ty už dnes najdete i na některých benzinkách v Praze či Brně, často právě pod logem Shellu.
Pro koho vodík zůstává smysluplný?
Auto na vodík si dnes v Česku koupí jen opravdový nadšenec nebo někdo, kdo pracuje s technologickými trendy. Většina expertů už považuje vodík jako palivo pro osobní vozy za uzavřenou kapitolu. Jeho hlavní využití do budoucna vidíme spíše v těžké dopravě – například v nákladních autech, vlacích anebo pro dekarbonizaci průmyslu. I zde stojí ČR díky silnému železničnímu sektoru před zajímavými možnostmi.
Co znamená konec vodíkovek pro běžné řidiče?
- Běžného řidiče se změny zatím nedotknou. Elektromobily na baterie mají stále větší podporu jak států, tak výrobců aut – namátkou Škoda či Volkswagen.
- Pumpa s vodíkem je rarita. I když v Kalifornii zůstává zatím 55 stojanů, jsou určeny úzké skupině majitelů Tojoty Mirai nebo Hyundaie Nexo. V ČR momentálně veřejné čerpací stanice na vodík spočítáte na prstech jedné ruky.
- Náklady jsou vysoké. Výroba i přeprava vodíku je i v roce 2025 pořád dost drahý špás ve srovnání s provozem elektromobilů na baterie.
Proč elektromobily vítězí?
Elektromobily postupně ovládají silnice. Vývoj baterií jde raketově vpřed – s každou generací mají vozy delší dojezd a kratší dobu nabíjení. Navíc infrastruktura v Česku roste doslova před očima. Nabít auto dnes není problém ani na trase Praha–Ostrava, a to je pro běžného motoristu mnohem praktičtější než hledat unikátní vodíkovou čerpací pumpu.
Co si z toho odnést?
Vodíkové osobní auto dnes vypadá spíš jako rarita nebo exkurze do slepé technologické uličky. Jestli uvažujete o bezemisním provozu, nabízí vám současný automobilový trh dostupnější, pohodlnější i levnější varianty. Je téměř jisté, že další dekádu budou kralovat bateriové elektromobily – a vodík najde své uplatnění jinde, než na parkovištích obchodních center.
Věděli jste?
- V Česku je v roce 2025 registrováno méně než 100 osobních aut na vodík.
- Největší rozmach vodíkové infrastruktury je paradoxně v Japonsku, ale i tam roste zájem o plug-in elektromobily.
- V Praze funguje první vodíkový autobus městské dopravy na lince 170 – testuje jej Dopravní podnik.
Ačkoli technologie vodíku nezmizí, v osobních autech zřejmě opravdu nenajde své místo. Elektřina vítězí. Co myslíte, jak rychle se v našich garážích rozšíří bateriové elektromobily? Dejte mi vědět třeba na příštím srazu fanoušků aut na Výstavišti nebo v hospodě U Fleků!
