Ledovce po celém světě se již nyní rychle zmenšují. Odborníci předpověděli, že během několika let dojde k výraznému poklesu počtu ledovců, i v nejmírnějším scénáři klimatu. Nejvíce zasaženy budou Alpy.
Podle prognózy by měl globální úbytek ledovců dosáhnout svého maxima uprostřed století. V závislosti na klimatickém scénáři by mělo mezi lety 2041 a 2055 každoročně zmizet mezi 2000 a 4000 ledovců, uvádí mezinárodní výzkumný tým v odborném časopise „Nature Climate Change“. Nejvíce postižené budou oblasti s menšími ledovci, zejména Alpy, Kavkaz a andské regiony blízko rovníku.
Podle skupiny vedené Landerem Van Trichem z ETH Zürich se ledovce již nyní dramaticky zmenšují. Dosavadní studie se zaměřovaly hlavně na úbytek objemu a plochy ledu a jeho vliv na hladinu moře. Nicméně mnoho jednotlivých ledovců má regionální historický, kulturní, sociální a turistický význam a je také důležité pro zásobování vodou v horských oblastech.
Tým odborníků, jehož členové pocházejí i z Rakouska, Velké Británie, Belgie a USA, nyní na základě čtyř různých klimatických scénářů odhaduje následky do konce století pro více než 210 000 ledovců uvedených v databázi Randolph Glacier Inventory (RGI). Přibližně 3200 z nich se nachází v střední Evropě, tedy v Alpách.
Odhady úbytků ledovců
Různé scénáře předpokládají, že do roku 2100 dojde k nárůstu teploty buď o 1,5 °C, 2,0 °C, 2,7 °C, nebo až o 4,0 °C ve srovnání s předindustriálním obdobím. Podle údajů týmu se za zmizelý ledovec považuje ten, jehož plocha klesne pod 10 000 m² nebo pod 1 % původní plochy. V oblastech, jako jsou Alpy, kde dominují menší ledovce, by mělo v příštích dvaceti letech zmizet více než polovina všech ledovců.
Při nejnižším předpokládaném oteplení – o 1,5 °C – by už kolem roku 2041 mělo každoročně zmizet přibližně 2000 ledovců. V případě scenáře o 1,5 °C by na konci století mělo zbýt téměř polovina dnešních zhruba 211 000 ledovců (přibližně 96 000), z čehož zůstane jen kolem 430 v střední Evropě. Nicméně, tento mírný klimatický scénář je nyní mezi odborníky považován za velmi nepravděpodobný.
Při oteplení o 4 °C by se maximální úbytek ledovců podle této studie měl přesunout na střed padesátých let: tehdy by mělo každoročně zmizet přibližně 4000 ledovců. Po tomto maximu by se úbytek ledovců až do roku 2100 měl snížit na přibližně 700 až 1200 ledovců ročně. K roku 2100 by tedy mělo ve světě zbýt něco málo přes 18 000 ledovců – v střední Evropě pak pouze 20. Celkově by to znamenalo, že počet existujících ledovců by klesl na méně než deset procent současného stavu.
Zpožděný úbytek ledovců
Úbytek ledovců se obecně zpomaluje v oblastech s většími ledovci, například v Antarktidě, Grónsku, severním Kanadě, na Špicberkách a v ruské Arktidě. Skupina zdůrazňuje, že úbytek ledovců bude pokračovat i ve 22. století.
Autoři v současnosti považují nárůst teploty o 2,7 °C do roku 2100 ve srovnání s předindustriální úrovní za nejpravděpodobnější. Podle jejich výpočtů by pak mělo na celém světě zbýt téměř 44 000 ledovců a ve střední Evropě přibližně 110. Zmizelý ledovec má v obydlených oblastech významné kulturní a sociální důsledky, což je obzvlášť důležité pro ty lidi, jejichž zásobování vodou závisí na tání menších ledovců, poznamenávají.
Tým přiznává, že jejich prognózy vycházejí z klimatických modelů a tedy mají určité nejistoty. Studie o vývoji hmoty a plochy ledovců se opírají více o přímá měření. „Chronologie maximálního úbytku ledovců zatím není stanovena,“ uvádí skupina. „To, zda do poloviny století každý rok ztratíme 2000 nebo 4000 ledovců, závisí na krátkodobé politice a rozhodnutích, která učiníme dnes.“
