Objímání, povzbudivá slova: soucit aktivuje určité oblasti v mozku, což má prokazatelné pozitivní účinky. I když je většinou získáván v dětství, může být naučen i v pozdějším životě.
Ve světě, který je poznamenán krizemi, nerovností, sociálním napětím a ekologickými výzvami, vyzývá Den soucitu k novému objevení toho, jak hluboko je tato myšlenka zakořeněna ve všech náboženstvích, filosofiích a kulturách. Soucit nejen snižuje stres, ale je také učen již v dětství a může být trénován.
Mezinárodní den soucitu, který se koná 28. listopadu, byl založen indickým básníkem, novinářem a aktivistou Pritish Nandy. Myšlenka vychází z konceptu Ahimsa, starého indického principu nenásilí vůči všem živým bytostem. Většina náboženství považuje soucit za základní postoj, který podporuje lidské soužití. Dalajláma ho označuje za „skutečné náboženství lidstva“. Stejně tak tato schopnost chápe filosofie jako základ lidské morálky.
Vědecké studie ukazují, že soucit hraje důležitou roli pro individuální pohodu a společenské soužití. Neurologické výzkumy prokázaly, že cílený trénink soucitu, například pomocí meditace, posiluje pozitivní emoce a snižuje stres.
Neuroscientička a psycholožka Olga Klimecki se tímto tématem intenzivně zabývá. Je prozatímní vedoucí katedry sociální psychologie na Univerzitě Bundeswehru. Jak sama říká, soucit znamená reagovat na utrpení druhého s dobrotivým postojem, což je spojeno s pozitivními emocemi, teplem a sounáležitostí.
V obtížných a bolestivých situacích je soucit důležitý, jak pro nás samotné, tak pro ostatní. V takových chvílích jde o to, přistupovat k obavám s dobrotou a laskavostí. „Tato dobrotivost je většinou spojena s touhou pomoci nebo zmírnit utrpení,“ vysvětluje Klimecki. To působí proti stresu. Ti, kteří cítí soucit, mohou vnímat emoce druhých a být smutní, ale navíc zažívají i pozitivní, pečující city.
Už děti soucítí s jinými
Psychologické a pedagogické studie prokázaly, že soucit je sociálně osvojován: již v raném dětství se vyvíjí schopnost soucítit s ostatními a pomáhat jim. Klimecki zjistila, že někteří se to učí snadněji než jiní. Trénink soucitu založený na mindfulness podle jejích slov vede k tomu, že se aktivace v příslušných oblastech mozku silněji projevují. Účastníci se po tréninku soucitu chovali sociálně a byli štědřejší.
V jedné z Klimeckiho studií z roku 2023 mělo 108 účastníků vyvinout soucit v konfliktech s obtížnými kolegy, členy rodiny nebo přáteli. Trénink trval pět týdnů. Na konci se účastníci cítili bližší k ostatním a také méně zažívali škodolibost. V dalším výzkumu se páry učily soucítit jak samy se sebou, tak s ostatními. Po také týdenním tréninku byly spokojenější se svým chováním během hádek a lépe hájily své vlastní zájmy.
Soucit obvykle přináší pozitivní účinky, v některých speciálních okolnostech však může také podporovat antisociální tendence. Výzkumníci z univerzity v Ulm ukázali, že soucit může v jednotlivých případech dokonce souviset s nepřátelskými postoji. Proč tomu tak je, se stále zkoumá.
