Mnozí lidé mají pocit, že dříve bylo méně stresu. Podle různých průzkumů jsou příčiny stresu různorodé, přičemž nejčastěji citovaným důvodem, který překvapuje, je vysoká očekávání, která si lidé kladou sami na sebe.
Podle průzkumu Techniker Krankenkasse se přibližně každý třetí dospělý v Německu (31 procent) často cítí vystresovaný. Naopak pouze osm procent dotázaných uvedlo, že se vůbec necítí ve stresu. Zbylých 35 procent přiznalo, že někdy cítí stres, a 26 procent tvrdí, že je stres postihuje zřídka.
Studii vypracoval institut Forsa pro Techniker Krankenkasse a dotazoval 1407 osob ve věku od 18 let v Německu o jejich zkušenostech se stresem. Průzkum proběhl v květnu 2025.
Rovněž přibližně tři z pěti dospělých v Německu vnímají, že je dnes život stresovější než před 15 nebo 20 lety. Mnozí dotazovaní (57 procent) shodují, že kvůli zvýšeným nárokům cítí tlak silněji. Čtyřicet procent respondentů rovněž uvedlo, že dnes se o stresu více hovoří. Lidé ve věku 40 až 59 let mají v porovnání s mladšími mezi 18 a 39 lety častěji pocit, že mají více stresu než dříve (63 procent oproti 53 procentům).
Úroveň stresu se liší podle pohlaví
Historické srovnání s předchozími průzkumy ukazuje, že úroveň stresu byla dříve skutečně nižší. V roce 2013 v rámci stresové zprávy uvedlo 57 procent respondentů, že se někdy nebo často cítí ve stresu. V roce 2016 to bylo 60 procent, v roce 2021 64 procent a v současné zprávě se tento podíl zvyšuje na 66 procent.
U žen je úroveň stresu výrazně vyšší než u mužů: 71 procent žen se cítí často nebo někdy ve stresu, zatímco u mužů je to jen 60 procent.
„Do určité míry je stres součástí života,“ vysvětluje Jens Baas, generální ředitel TK. „Chronický stres však zvyšuje riziko některých psychických a fyzických onemocnění, jako jsou problémy se srdcem a cévami, bolesti zad nebo deprese.“
Příčiny stresu
Mezi nejčastěji uváděné příčiny stresu patří vysoké nároky, které si lidé kladou na sebe (61 procent). Dalšími faktory jsou škola, studium nebo zaměstnání (58 procent), následující jsou stres vyvolaný politickými a společenskými problémy (53 procent). Příliš mnoho povinností a termínů ve volném čase hraje roli pro 43 procent dotázaných. Respondenti měli možnost uvádět více odpovědí.
Jak se vypořádat se stresem
„Evoluční psychologie ukazuje, že nejsme uzpůsobeni tomu, abychom se celý den zabývali krizemi na celém světě,“ říká psycholožka Judith Mangelsdorf, profesorka pozitivní psychologie na Německé vysoké škole pro zdraví a sport v Berlíně. Je tedy důležité se naučit, kdy a jak se informovat o světových událostech, abychom se nepřehltili. „Například si udělat digitální detox a nekontrolovat zprávy každých pět minut.“ Dále je důležité budovat odolnost, která se může rozvíjet prostřednictvím příjemných sociálních kontaktů, pohybu a času stráveného v přírodě.
Způsoby, jak uvolnit stres
Mnozí dotazovaní (83 procent) tráví čas v přírodě nebo chodí na procházky pro uvolnění stresu. Taktéž 78 procent se věnuje svým koníčkům, stejně tolik se schází s rodinou nebo přáteli, aby relaxovali. Poslouchání nebo hraní hudby (73 procent) a vaření či vycházení na jídlo (67 procent) pomáhají mnohým lidem. Muži častěji než ženy sahají po pivu nebo vínu, aby se uklidnili (36 procent oproti 22 procentům). Naproti tomu ženy častěji praktikují jógu nebo autogenní trénink (28 procent oproti 11 procentům).
Psycholožka Mangelsdorf má také další doporučení pro ty, kteří se potýkají se stresem: pro dobré duševní zdraví je důležité vědomě se vytvářet pozitivní okamžiky nebo zážitky. „Ať už je to příjemný rozhovor s milým člověkem, káva na slunci nebo vědomí, že dnes jedu na práci na kole místo autem, protože vím, že mi to prospívá.“
