Letos v zimě se Berlín potýká s nezvykle nízkými teplotami, které zasáhly i městskou dopravu. Dopravní podnik BVG musel rychle reagovat a některé elektrické autobusy, které kvůli mrazu nezvládly svou trasu, nahradit naftovými nebo jinými elektrobusy. Jaký vliv mají extrémní teploty na provoz e-busů a co čeká veřejnou dopravu v největším německém městě dál? Podívejme se na fakta a reálné zkušenosti posledních dní.
Elektrobus Volvo během nabíjení na zastávce
Foto: Volvobuses.com
Proč elektrické autobusy v zimě selhávají?
Pokud pravidelně jezdíte přes Alexanderplatz nebo Hermannplatz, možná jste si letos v lednu všimli nečekaných změn v trasách. Podle informací serveru Focus.de musela BVG jen během jediného pondělí stahovat elektrobusy hned 23krát z provozu. Důvod? Extrémní mráz rapidně snižuje jejich dojezd a nutí je častěji stavět kvůli dobití.
- Hlavním viníkem je zvýšený odběr energie na vytápění interiéru.
- Největší problémy mají vozy, které se nabíjejí jen v depu a nemají přístup k dobíjecím stanicím v cílových destinacích.
- Autobusy s průběžným nabíjením v obratištích fungují spolehlivěji.
Baterie a zima: Technologie má své limity
Podle představ výrobce by měly moderní elektrobusy zvládnout v mrazech kolem -10 °C ujet přibližně 130 kilometrů na jedno nabití. Praxe letošní zimy ale ukázala, že topné systémy rychleji vybíjejí baterii a reálný dojezd je nižší. BVG teď s výrobci řeší, jak životnost baterií v mrazech zvýšit a provoz stabilizovat.
Elektrické autobusy jsou klíčovou součástí plánu města postupně nahradit všechny naftové vozy čistšími technologiemi. Podle interních výpočtů BVG přijde provoz dieselových autobusů do roku 2035 až na 2,94 miliardy eur. Investice do zelené mobility tedy dlouhodobě dává smysl, mrazy však odhalily slabá místa ekologických inovací.
Fakta: Jak moc zima ovlivní elektrobusy a elektromobily?
Je veřejným tajemstvím, že elektromobily i elektrobusy v mrazu ztrácejí část své kapacity na jedno nabití. Hlavní podíl na tom má topení, které v lednových dnech rozhodně nejde omezit na minimum.
Podle testu norského autoklubu NAF z loňského roku jsou ale obavy trochu přehnané. Průměrné zkrácení dojezdu v zimě se pohybuje kolem 20 % – nikoliv o polovinu, jak někteří tvrdí. U elektrobusů v městském provozu je samozřejmě situace ovlivněna konkrétní trasou, počtem zastávek, zatížením vozu a stylem jízdy.
Co by měly města udělat pro lepší fungování e-busů v zimě?
- Rozšířit síť rychlonabíjecích stanic i na konečné autobusových linek.
- Investovat do lepší tepelné izolace nových autobusů.
- V případě extrémních mrazů flexibilně nasazovat záložní dieselové vozy a informovat veřejnost včas.
- Testovat nové technologie baterií, například s vyšší odolností vůči chladu.
Berlín jako příklad pro Prahu i Brno?
Berlínská zkušenost ukazuje, že zavádění elektrických autobusů do velkých měst není bez problémů – zvlášť v extrémně mrazivých obdobích, které mohou i u nás ještě přijít. Pro cestující je důležité vědět, že případné výpadky nejsou chybou systému, ale limitem současných technologií. Očekávání ohledně dojezdu a dostupnosti je zkrátka třeba přizpůsobit realitě středoevropské zimy.
Pokud pravidelně využíváte MHD, sledujte zprávy dopravních podniků, a pokud se chystáte třeba do Německa vlastním elektromobilem, počítejte se sníženým dojezdem a plánujte zastávky na dobití pečlivěji než obvykle.
Ekologická doprava má budoucnost, ale ani ve 2025 není všechno bez problémů. Takže až příště zmrznete na zastávce, vězte, že nejste v tom sami – a že evropská města i výrobci hledají lepší řešení. Zima ukazuje, na čem je potřeba zamakat nejvíc.
