Všimli jste si, jak v posledních letech přibývá na českých silnicích tichých elektrických aut? Jejich počet roste raketovým tempem nejen v Praze nebo Brně, ale i v dalších regionech. Jenže vše naznačuje, že tahle „tichá revoluce na kolech“ by mohla už brzy zpomalit. A v hlavní roli nejsou ani ceny, ani zkostnatělé předpisy, ale paradoxně kov – a to nejen lithium.

Proč je o kovy takový zájem a kde je problém?
Pokud dnes v Evropě koupíte nový elektromobil – ať už jde o Teslu, Škodu Enyaq z Mladé Boleslavi nebo třeba korejský Hyundai – dost spoléháte na kovy, které nejsou právě snadno dostupné. Kromě všem dobře známého lithia, které je nezbytnou složkou baterií, nabírá na důležitosti i mangan, neodym nebo například dysprosium.
Klíčovou roli hraje poptávka. Jen v roce 2024 se v Česku prodalo přes 16 tisíc elektrických aut – a zájem díky uklidnění cen energií a zvýhodněným dotacím stále stoupá. Ovšem spolu s tím roste i tlak na těžaře a zpracovatele.
Baterie – srdce elektromobilu a hlavní úzké hrdlo
Často slyšíme, že lithium je nová „ropa 21. století“. Jeho zásoby sice podle geologů nejsou zatím vyčerpané, ale zpracovatelské kapacity, zejména v Evropě, silně zaostávají. Výstavba nových závodů se Česka přímo týká – například projekt Cínovec má být jedním z klíčů k vyšší nezávislosti, ale cesta k běžnému využití je ještě dlouhá.
- Mangan zajišťuje tepelnou stabilitu baterií.
- Neodym a dysprosium jsou stěžejní pro výrobu magnetů používaných v elektromotorech.
- Bez nich by stejný výkon auta znamenal větší a těžší komponenty.
Situace je natolik napjatá, že Švédové z Chalmers University upozorňují: pokud nenajdeme chytrá řešení, bude těchto surovin v příštích letech zkrátka málo. S tím souvisí i růst jejich cen, což už teď řidiči elektrických aut vnímají na vyšších cenách nových modelů.
Evropa a závislost na dovozu: Jak z toho ven?
Většinu klíčových surovin stále dovážíme – především z Číny, Jižní Afriky a Brazílie. To je nejen otázka cen, ale i bezpečnostní riziko. Stačí drobné narušení vztahů a evropské značky mohou mít problém udržet výrobu. To je realita, o které s vámi otevřeně mluví i automobiloví manažeři například z mladoboleslavské Škody.
EU proto v roce 2025 prosazuje nové zákony podporující těžbu a recyklaci strategických surovin. Je zde snaha otevírat nová ložiska, a především zvýšit podíl recyklace baterií a elektromotorů. Přesto bude trvat roky, než se Evropa výrazněji postaví na vlastní nohy.
Co může dělat Česká republika (a co můžete udělat vy)?
- Podporovat recyklaci: Už dnes můžete třídit akumulátory a vybírat značky, které investují do recyklace.
- Volit evropské výrobce: Například u Škody nebo Seatu je větší šance, že prioritizují evropské dodavatele.
- Sledovat trendy: Některé technologie, například sodíkové baterie, mohou v budoucnu snížit závislost na kritických kovech.
Fakta, která vás možná překvapí
- Na výrobu jedné elektromobilní baterie je potřeba až 8 kilogramů lithia a několik stovek gramů neodymu.
- Česko je jedním z mála států EU, kde se připravuje průmyslová těžba lithia. První baterky „z Cínovce“ bychom mohli mít na trhu během tří let.
- Podle Evropské komise musí Evropa do roku 2030 zvýšit podíl recyklace vzácných kovů alespoň na 25 %.
Závěr: Elektromobilita ano, ale s rozvahou
Jestli jste si tedy plánovali v nejbližší době přesedlat na elektroauto – rozhodně to neodkládejte, ale zároveň vnímejte širší kontext. Elektroauta nejsou jen o baterii a tichém jízdním režimu, ale i o surovinách, které musíme chránit a efektivněji využívat.
Držím palce, ať vaše elektromobilní cesta začíná s rozumem a místním pohledem. Konečně, české silnice mají potenciál stát se lídrem i při druhé vlně elektromobility – jen je třeba myslet dopředu.









