Vědci se zaměřili na stimulaci specifických oblastí mozku účastníků, když hráli takzvanou Diktátorskou hru. Během tohoto výzkumu objevili náznaky toho, jak vzniká nezištné jednání v mozku, a jak by toto poznání mohlo být využito v praxi.
Někteří lidé si všímají ostatních, zatímco jiní jsou spíše lhostejní. Vědcům se nyní podařilo vyvolat, i když jen částečně, nezištné chování u lidí stimulací určitých mozkových oblastí. „Toto zakládá neuronální základ altruismu a identifikuje cílovou oblast pro intervence, které by mohly zlepšit prosociální chování,“ uvádí vědecký tým z Číny a Švýcarska v odborném časopise „PLOS Biology“.
Pokud se výsledky potvrdí, mohly by být poznatky jednou použity k léčbě poruch, jako je autismus, emoční slepota nebo psychopatie.
„Jedná se o první studii, která kauzálně zkoumá, jak spolupráce dvou mozkových oblastí přispívá k altruistickému chování,“ uvedl Alexander Soutschek z Ludvig-Maximilianovy univerzity v Mnichově (LMU). Výsledek se jeví jako logický. „Je dobré, že to bylo prokázáno.“ Podle psychologa, který se na studii sám nepodílel, je však před aplikací ještě dlouhá cesta.
„Altruismus je základem pro spolupráci a solidaritu v lidských společnostech,“ uvádí Jie Hu z Východočínské normální univerzity v Šanghaji spolu s Marius Moisou a Christianem RUFFem z univerzity v Curychu. Nedostatek altruismu je známkou psychiatrických a neurologických poruch a přispívá k mnoha společenským problémům.
Hu a RUFF ve svém předchozím výzkumu prokázali, že altruismus je spojen s posílenou synchronizací aktivity dvou mozkových oblastí – čelního laloku a parietálního laloku, který se nachází za ním. V aktuální studii tým zkoumal, zda stimulace těchto dvou oblastí může synchronizovat a zvýšit nezištné chování vůči ostatním.
Tento experiment probíhal na 44 účastnících, kteří se účastnili Diktátorské hry. V té se účastníci v několika kolech rozhodovali, jak rozdělit finanční částku mezi sebou a anonymním spoluhráčem, což nakonec ovlivnilo jejich skutečnou mzdu. „Šlo o reálné peníze,“ řekl RUFF. Celkově se rozdávalo asi 60 švýcarských franků (přibližně 65 eur).
V některých kolech byla stimulována čelní a parietální oblast pomocí dvou elektrod umístěných na lebce, které byly elektricky stimulovány v různých frekvenčních pásmech s cílem synchronizovat aktivitu. Když byla stimulace provedena v gamma pásmu (72 Hertz), účastníci byli vůči svým spoluhráčům o něco štědřejší než při stimulaci v alfa pásmu (12 Hertz) nebo bez stimulace. „Efekt byl malý, ale zřetelný,“ vysvětlil RUFF.
Altruistické chování pravděpodobně vychází ze synchronní aktivity čelního a parietálního laloku, uzavírá autorský tým. Gamma pásmo je obecně zásadní pro efektivní přenos informací mezi vzdálenějšími oblastmi, vysvětluje RUFF – tedy v tomto případě mezi těmito dvěma mozkovými oblastmi.
„Naše výsledky ukazují, že existuje takový mechanismus,“ uvedl RUFF. Optimalizace frekvence a metody stimulace je zatím potřeba ještě zjistit. „Myslím, že v tom je ještě více potenciálu.“ Na prvním místě jde však o to pochopit přesné souvislosti. „Máme nyní vodítko a můžeme se tomu více věnovat.“
Klíčová interakce mozkových oblastí
„Toto je dobře promyšlená a provedená studie,“ řekl psycholog Tobias Kalenscher z univerzity v Düsseldorfu. Ukazuje kauzálně, že interakce obou mozkových oblastí může učinit lidi altruističtějšími – i když efekt je relativně malý. Mnichovský psycholog Soutschek také chválí studii. „Obě oblasti přispívají k prosociálnosti a vzájemně interagují.“
Pokud je skutečně interakce obou oblastí příčinou tohoto mechanismu, jak by bylo možné těchto poznatků využít? Soutschek považuje za možné oblasti použití autismu, emoční slepoty a psychopatií. Avšak: „Je to stále základní výzkum,“ říká. „Do případné aplikace je ještě daleká cesta.“
Altruistický efekt, vysvětlil spoluautor RUFF, trvá při jednorázové stimulaci jen krátce. „Ale pokud by se to opakovalo, mohl by se teoreticky udržet delší čas,“ zdůraznil – a přirovnal to k fyzioterapii nebo fitness tréninku: I tam vedou opakování k dlouhodobějším úspěchům.
To si myslí i mnichovský psycholog Soutschek: Pokud se efekt potvrdí, mohlo by se jeho působení testovat v klinické studii, kde by účastníci byli stimulováni každý den po dobu čtyř týdnů.
Psycholog Kalenscher z Düsseldorfu upozorňuje na to, že jiné formy mozkové stimulace se terapeuticky používají proti depresím. Je přitom docela možné, že současná stimulace by mohla střednědobě přispět k podpoře sociálního chování a vyvolání empatie. Potenciální kandidáti pro tento výzkum pravděpodobně přijdou každému na myšlenku.
