Náš strach, sexuální pud a chuťové preference ukazují, jak evoluce stále formuje naše chování. Tato dynamika přetrvá, i když se mění naše životní podmínky. Populisté a sociální média se pokoušejí manipulovat s našimi primárními instinkty.
Chování lidí je stále silně ovlivněno evolučními instinkty. „Naše současné jednání je prakticky založeno na instinktivních základech – i když mnohé z nich byly silně formovány učením, kulturou a rozumem,“ říká biopsycholog Peter Walschburger z Freie Universität Berlin. Instinkty, podle jeho názoru, nejsou pouhými pocitem v břiše nebo intuicí, ale geneticky zakotvenými mechanismy chování, které může spouštět různé vnitřní nebo vnější podněty.
Příklady evolučních instinktů
Mezi příklady, které Walschburger uvádí, patří sebezáchova a rozmnožování. „Sem patří chování zaměřené na ochranu a péči o děti, ale také vytváření vazeb, agresivita na ochranu vlastní skupiny, zvědavost, teritorialita a snaha o dominantní postavení,“ vysvětluje.
Lars Penke, biopsycholog z Univerzity Göttingen, však považuje termín „instinkt“ za zastaralý. Místo toho hovoří o predispozicích chování, „které ovlivňují interakci s prostředím a učení po celý život.“ Dalším příkladem jsou naše chuťové preference pro sladké, mastné a mírně slané potraviny — tedy pro potraviny, které byly v naší evoluční historii vzácné a proto vysoce ceněné.
Vliv na hladinu zdraví
Tento fenomén dnes hojně využívá potravinářský průmysl. „Naše supermarkety jsou přeplněny příliš sladkými, mastnými a slanými produkty — a reklama na ně skutečně funguje,“ uvádí Penke. To může vést k zdravotním problémům, jako je obezita a diabet typu 2, protože tyto chuťové preference jsou často přítomny již v mladém věku.
Na další chuťové preference, jako je hořká nebo kyselá jídla, si musí lidé obvykle zvyknout postupně. „První černou kávu pravděpodobně nikdo skutečně neměl rád,“ dává jako příklad výzkumník. „Ale mnozí se naučili ten chuť milovat.“
Další evoluční preference
Jiné preference lidí mají podle Penke podobné evoluční příčiny, jako například preference fyzické síly nebo plodnosti u potenciálních partnerů pro rozmnožování. Týká se to i našich sklonů vyhledávat blízkost k vodním zdrojům, jako jsou jezera, potoky nebo řeky, které kdysi sloužily jako zdroj vody. Široké výhledy naproti tomu oceňujeme, protože v minulosti umožňovaly včasné rozpoznání nebezpečí nebo kořisti.
Jak se vypořádat s instinkty
Podle Penke se lidská kultura nikdy nevyvíjí v opozici proti naší biologii, ale naopak z ní vychází. Vědecké studie ukazují, že rozdělení mezi „vrozené“ a „kulturně naučené“ je zastaralé.
To potvrzuje i berlínský výzkumník Walschburger: Naše chování vzniká ze souhry vývojových predispozic a individuální socializace. „Kultura, výchova a zkušenosti formují naši reakci, ale vycházejí z biologických základů.“ Přátelství nebo morální chování mají přirozenou instinktivní základnu, ale specifikují se skrze naši kulturu. „Naše kultura je jako květ na stromě života, jehož kořeny tvoří naše instinktivní predispozice.“
Walschburger také zdůrazňuje, že ne všichni lidé jsou stejně ovlivněni svými instinkty – existují „velké individuální rozdíly“. Práci na vlastních instinktech lze navíc trénovat, například pomocí všímavosti, meditace nebo terapie. „Můžeme se naučit konstruktivně reagovat na hněv, relativizovat strach nebo ovládat své impulsy,“ dodává.
Schopnost rozumět vlastním instinktům
Ve srovnání se zvířaty se lidé dají lépe řídit svými instinkty, říká Walschburger. Díky naší rozšířené fantazii, schopnosti plánovat budoucnost, a naší empatii a citlivosti k morálním apelům jsme „principiálně schopni reflektovat egoistické instinktivní impulzy a regulovat je na základě rozumu“. Schopnost „mentální cestování v čase“, tedy vědomě a řízeně se zabývat minulostí a budoucností, je lidský unikát.
Walschburger ovšem zdůrazňuje: „Přesto zůstává naše chování biologicky zakotveno. Naše instinktivní impulsy regulujeme a interpretujeme kulturně a individuálně, ale nelze se jich zbavit.“
Instinkty v extrémních situacích
Ve zvláštních situacích, jako je silný hlad nebo ohrožení života, se podle toho výrazněji projevují instinktivní reakce, jako je útěk, agresivita nebo soudržnost skupiny. „Z evolučního pohledu je to smysluplné: V krizích je důležité rychle a odvážně jednat.“
Je však naše dnešní životní style, který má stále méně společného s životem lovců a sběračů, méně sjednocený s instinkty než dříve? Například proto, že v bohatých zemích, jako je Německo, jsou takové extrémní situace vzácnější? „Ne, zdá se to jen tak,“ zdůrazňuje biopsycholog. „Naše biologická výbava zůstala podstatně zachována. Co se zásadně změnilo, jsou vlivy našeho technického, společenského a mediálního prostředí.“
Využití technologií a politických instinktů
Civilizace a evoluce nás nebyly dostatečně připraveny na současný svět. „Existuje tedy asymetrie mezi naším ‚přirozeným‘ vnitřním světem a naší moderní, ‚civilizovanou‘ vnější realitou,“ uvádí Walschburger. „To nám způsobuje stále rostoucí problémy s přizpůsobením, které mohou vysvětlit mnohé naše psychosociální a politické problémy.“
Podle něj stále žijeme podle vnitřních impulsů, které charakterizovaly již dávné lovce a sběrače, přestože se nacházíme v digitalizovaném, technizovaném a globalizovaném světě vysoké rychlosti. Tech společnosti to dovedně využívají přes sociální média. “Platformy jako TikTok nebo Instagram aktivují centra odměny v mozku – prostřednictvím ‚lajků‘, reakcí nebo neustále stimulace. Jde o sociální potvrzení, zvědavost, příslušnost k skupině a srovnání statusu. Algoritmy tyto efekty zesilují. Vznikají tak až závislost vyvolávající způsoby užívání,” vysvětluje berlínský biopsycholog.
Podle něho také populisté cíleně využívají instinkty: „Populisté se zaměřují na základní emoce a tendence chování: strach, hněv a příslušnost ke skupině.“ S pomocí přehnaných hesel, nepřátelských obrazů a emocionálně nabitého vizuálního stylu obcházejí racionalitu a oslovují instinktivní pocity. „Studie ukazují, že takové emocionální podněty působí rychleji a trvaleji než racionální argumenty. Zvláště v krizových obdobích se opírají o instinktivní vzorce strachu z cizích nebo potřeby ochrany, aby získali podporu.”
Kromě populistů tyto mechanismy podle Penke také využívají některé části médií, aplikací nebo marketingu, „ať už prostřednictvím clickbaitů, ragebaits na sociálních médiích nebo hororových filmů. To jsou jen příklady.”
Podle Walschburgera je proto pro každého důležité, aby si byl vědom svých biologických základů. Pouze ten, kdo ví, jak silné instinkty jsou, může je reflektovat a regulovat. „Instinkty nejsou hanbou – jsou základem pro mírové soužití. Klíčové je, jak se s nimi vyrovnáme.”
