Britští vědci zkoumali původ polibku a zjistili, že už před miliony let si naši předci dávali pusinky. Podle nich lze také učinit překvapivé závěry o neandertálcích.
Polibky nejsou pouze výsadou lidí; naši blízcí příbuzní, včetně šimpanzů, bonobů, orangutanů a goril, si také vyměňují polibky. Tento fakt naznačuje, že polibky mají dlouhou evoluční historii.
Vědci z Oxfordské univerzity chtěli jít do hloubky a vyvinuli statistický model, jehož pomocí odhadli, že první polibky se datují do doby před přibližně 20 miliony let. Informuje o tom odborný časopis „Evolution and Human Behaviour“.
Výsledek je obzvlášť překvapivý, protože na první pohled se zdá, že polibky nenesou žádnou evoluční výhodu. Naopak: během polibků se mohou přenášet viry a bakterie, což může vést k vážným onemocněním.
Nicméně dřívější studie prokázaly, že orální výměna mikroorganismů zřejmě posiluje imunitní systém. Díky polibkům se mikrobiom v ústech párů časem stává více podobným. Polibky tedy skutečně mohou mít pozitivní vliv na zdraví.
Mikrobiom v ústech se podobá
Britští vědci analyzovali pro tuto studii velké množství dostupných dat. Na základě fosilních nálezů existují studie zaměřené na mikroby v ústech a hltanu u předků moderního člověka, Homo sapiens. Rovněž vyhodnotili pozorování chování v kousání u současných primátů. Tyto informace použili k naplnění svého statistického modelu.
Po několika testovacích cyklech dostali výsledek: s vysokou pravděpodobností polibky patří mezi chování primátů a jejich následovníka, Homo sapiens, již od doby před 21,5 až 17 miliony let. Vedoucí studie Mathilda Brindle uvedla: „Poprvé bylo chování polibků zkoumáno v rámci komplexní evoluční perspektivy.“
Na základě těchto výsledků dospěli vědci k závěru, že naši předci se pravděpodobně také políbili s neandertálci, jak ukázaly srovnávací analýzy mikrobiomu. Poslední společný předek neandertálců a moderního člověka žil před přibližně 600 000 lety. Po této době se vývojové linie oddělily.
Evoluční biologové si myslí, že moderní člověk a neandertálec se ještě křížili, než neandertálci vymřeli. V dnešním lidském genomu (s kořeny mimo Afriku) stále najdeme stopy neandertálského genetického materiálu.
Co vlastně polibek je?
Ale co vlastně polibek představuje? Ne každé dotknutí rtů lze považovat za polibek. Polibky se pravděpodobně vyvinuly z návyku krmit potomstvo předžvýkaným jídlem.
Britští vědci tedy definují polibek jako „neagresivní kontakt úst na ústa, který neslouží k výměně jídla“. Ten zahrnuje jak sexuální polibky mezi zamilovanými, tak i platonické polibky, například k pozdravu mezi přáteli nebo rodinnými příslušníky.
