Existují domněnky o tom, zda je narcisismus spíše výsledkem výchovných metod nebo genetických predispozic. Výzkumníci se této otázce věnovali a jejich zjištění zpochybňují tradiční názory na roli rodičů.
Narcisisté jsou často vnímáni jako sebeláskyplní, manipulativní a postrádající empatii. Mnozí psychoanalytici to svádějí na faktory z dětství, konkrétně na nedostatek nebo přebytek pozornosti. Nová studie však vyvrací tuto teorii. Důležitější než faktory výchovy se zdá být genetická predispozice.
Tým vědců z univerzity v Münsteru a univerzity v Bielefeldu zkoumal, proč se narcisismus vyskytuje v rodinách tak často. K tomuto účelu analyzovali data z velkého německého výzkumného projektu „TwinLife“. Do analýzy zahrnuli informace od více než 6700 osob, mezi nimiž byly dvojčata, jejich sourozenci, rodiče a partneři. Výsledky byly publikovány v odborném časopise „Social Psychological and Personality Science“.
Aby zjistili, proč jsou někteří lidé náchylnější k narcisismu než jiní, porovnali výzkumníci různé členy rodin. Zejména důležitá byla jednovaječná dvojčata, která sdílejí téměř všechny své geny, zatímco dvojvaječná pouze přibližně polovinu, přičemž rostou ve stejném prostředí. Pokud se jednovaječná dvojčata projevují mnohem podobněji v oblasti narcisismu než dvojvaječná nebo jiná sourozenecká uskupení, naznačuje to silný genetický vliv. Naopak, pokud jsou si sourozenci podobní, mohlo by to znamenat, že je utvářelo spíše společné výchovné prostředí.
Výzkum ukázal, že jednovaječná dvojčata se v narcisismu shodovala výrazně více než dvojvaječná dvojčata nebo jiní sourozenci. Vědci na základě statistických modelů odhadli, jak moc na narcisismus působí genetické a environmentální faktory.
Přibližně polovina rozdílů v narcisismu může být podle jejich zjištění vysvětlena genetickými faktory. Druhá polovina se pak odvíjí od osobních zkušeností – například z přátelských vztahů, vztahů nebo pracovních zkušeností. Společné výchovné faktory či rodinné prostředí mají na narcisismus pouze malý vliv.
„Naše výsledky naznačují, že narcisismus se ve rodinách opravdu vyskytuje často, ale tato podobnost je převážně geneticky podmíněna,“ cituje výzkumný vedoucí Mitja Back z Münsteru. „Obvyklé přesvědčení, že rodinné prostředí a výchovné styly jsou hlavními příčinami narcisistických rozdílů, již nelze považovat za platné,“ dodal.
Podobnost mezi rodiči a dětmi podle vědců není dána výchovným chováním, ale geny. Výzkumníci nedokázali potvrdit, že narcisističtí rodiče ovlivňují chování svých dětí. V některých analýzách dokonce vyšel najevo opačný trend: pokud jsou rodiče narcisističtí, jejich děti mají obvykle tendenci vyvíjet méně výrazné narcisistické rysy. Tento závěr však nebyl konzistentní a vyžaduje další výzkum.
Při analýze výběru partnerů vědci také objevili vzorec. Lidé s podobnými narcisistickými vlastnostmi častěji vstupují do vztahů navzájem, což dále posiluje tyto rysy v rámci rodin.
Tato studie naznačuje souvislosti, nikoli přímé příčiny. I když vědci prokázali, že geny ovlivňují narcisismus, zůstává nejasné, jaké konkrétní varianty za tímto jevem stojí.
Je však jasné, že narcisismus se zřejmě méně rozvíjí v rodinném prostředí, jak se dlouho předpokládalo, a spíše pod vlivem genetické predispozice a osobních zkušeností.
