Helixová mlhovina je považována za pohled do budoucnosti naší sluneční soustavy: umírající hvězda uprostřed, obklopená plynovým obalem, z něhož se rodí planety a hvězdy. Telescop James Webb nyní poskytuje snímky v dosud nevídaném rozlišení.
Telescop James Webb NASA zaměřil své foto senzory do tzv. Helixové mlhoviny, aby získal náhled na možné osudy naší Slunce a naší sluneční soustavy. Na vysoce rozlišených obrázcích se dostává struktura plynu do popředí, kterou umírající hvězda ve středu mlhoviny vyzařuje. Tyto snímky ukazují, jak je hmota hvězd znovu přijímána kosmem a zakládá semeno pro budoucí generace hvězd a planet.
Na snímku pořízeném NIRCam (blízká infračervená kamera) Webbova teleskopu jsou vidět sloupy, které vypadají jako komety s dlouhými ohony, a zachycují obvod vnitřní části expanzního plynového obalu. Tady se žhavé vlny z rychle proudícího, horkého plynu umírající hvězdy střetávají se pomalejšími, chladnějšími obaly z prachu a plynu, které byly vyvrženy na začátku její existence, a formují tak pozoruhodnou strukturu mlhoviny.
Ikonická Helixová mlhovina byla od svého objevu před téměř dvěma stoletími zobrazena mnoha pozemskými a vesmírnými observatořemi. Snímky pořízené blízkou infrakamerou Webbova teleskopu umisťují tyto uzly do popředí v porovnání s éterickým obrazem Hubbleova teleskopu NASA, zatímco vyšší rozlišení zvyšuje ostrost snímku dříve vyřazeného Spitzerova teleskopu NASA.
Nové snímky v blízké infračervené oblasti navíc ukazují jasný přechod mezi nejteplejším a nejchladnějším plynem, jak se obal rozšiřuje ze středního bílého trpaslíka.
Bělostně jasný bílý trpaslík, zbytek umírající hvězdy, se nachází uprostřed mlhoviny, mimo výřez obrázku Webbova teleskopu. Jeho intenzivní záření osvětluje okolní plyn a vytváří barevné spektrum: horký, ionizovaný plyn poblíž bílého trpaslíka, chladnější molekulární vodík dále ven a chráněné oblasti, kde se v prachových oblacích mohou formovat složitější molekuly.
Tato interakce je zásadní, neboť dodává základní materiál, ze kterého by v dalších hvězdných systémech mohly jednoho dne vzniknout nové planety.
Na snímcích Helixové mlhoviny Webbova teleskopu reprezentují barvy teplotu a chemické složení. Nádech modré označuje nejteplejší oblast plynu, která je stimulována intenzivním ultrafialovým zářením bílého trpaslíka. Ve větší vzdálenosti se plyn ochlazuje, oblasti, kde se atomy vodíku spojují do molekul, jsou zobrazeny jako žluté. Na vnějších okrajích červené odstíny naznačují nejchladnější materiál, kde se plyn ztenčuje a mohou se vytvořit částice prachu. Společně barvy ukazují, jak poslední výdech hvězdy se proměňuje v suroviny pro nové světy a tak rozšiřuje znalosti, které Webb získal o vzniku planet.
Spitzerova pozorování Helixové mlhoviny naznačila tvorbu složitějších molekul, avšak rozlišení Webba ukazuje, jak tyto vznikají v chráněných oblastech mlhoviny. Na snímku Webba je toto vidět v tmavých oblastech mezi zářícím oranžovým a červeným.
Helixová mlhovina se nachází 650 světelných let od Země v souhvězdí Vodnáře. Díky své relativní blízkosti k Zemi a své podobnosti s „okem Saurona“ je mezi amatérskými i profesionálními astronomy oblíbená a alternativně je také nazývána „Okem Božím“.
James Webb Space Telescope je celosvětově přední vesmírný teleskop pro zkoumání vesmíru. Webb rozklíčuje tajemství naší sluneční soustavy, zaměřuje se na vzdálené světy kolem jiných hvězd a zkoumá tajemné struktury a původ našeho vesmíru, jakož i naše místo v něm. Webb je mezinárodní program vedený NASA a jejími partnery, ESA (Evropská kosmická agentura) a CSA (Kanadská vesmírná agentura).
