Čína rychle rozvíjela své metropole, zatímco lidé na venkově často žijí v zoufalé chudobě. Prezident Xi Jinping by chtěl tento stav změnit. Komunistická strana Číny si vzala Německo za vzor a pomoci jí má humangeograf Gerhard Henkel.
Profesor Gerhard Henkel, známý jako „venkovský papež“, napsal obsáhlé standardní dílo o vývoji německých vesnic od agrární společnosti 19. století po současnost. Jeho kniha, která má více než 340 stran, se nyní, 15 let po prvním vydání, objevila také v čínském překladu. Ale proč má Čína zájem o německou vesnici?
V uplynulých desetiletích se Peking zaměřil především na urbanizaci a rozvoj měst. Ještě v roce 1979 žilo pouze 20 % obyvatel ve městech; o téměř 40 let později to již bylo téměř 60 %. Tento vývoj však probíhal na úkor venkovských oblastí. Od roku 2000 do 2010 se počet vesnic snížil z 3,6 na 2,7 milionu. Od té doby se objevila stále silnější snaha o revitalizaci venkova.
Na svém 19. kongresu v roce 2017 se Komunistická strana Číny rozhodla realizovat strategii pro revitalizaci venkovských regionech. Ještě v tom roce, jak uvádí Henkel, se tým výzkumníků z Tongji univerzity v Šanghaji vypravil do střední Evropy na „terénní výzkum“ a navštívil i Henkel, který žije ve Fürstenbergu v Severním Porýní-Vestfálsku a představil čínským hostům výhody a sílu života na venkově.
Henkel tvrdí, že venkovský ekonomický a životní prostor je pro stát a společnost v Německu stejně důležitý jako velkoměsto. Více než 50 % ekonomického výstupu pochází ze zemědělství. Mnohé neznámé světové jedničky, známé jako skrytí šampioni, mají sídlo v některé z 30 000 vesnic a malých měst. Na venkově je relativně vysoký blahobyt, čemuž napomáhá i vysoká míra vlastnického bydlení přes 80 %.
Dalším faktorem je „neformální hospodaření“, tedy neustálé dávání a přijímání v rámci sousedské pomoci. Venkov zásobuje společnost potravinami a surovinami jako je voda, dřevo a obnovitelné zdroje energie. Obyvatelé vesnic mají vysokou kompetenci díky mnoha zkušenostem a snahu nést odpovědnost za místní komunitu.
Všechny tyto aspekty, jak uvádí Henkel, vzbudily velký zájem mezi čínskými vědci. Zvláštní pozornost přitáhlo velké zapojení obyvatel vesnic do různých sdružení a družstev. Na venkově jsou lidé obecně spokojenější a děti a mládež mohou vyrůstat v klidnějším a uklidněnějším prostředí, což přispívá k jejich fyzickému i psychickému zdraví.
Henkel zdůrazňuje: „Těší mě, že tak velký stát, jako je Čína, hledá pomoc a příklady v malém státě, jakým je Německo.“ Svůj podíl na tom měl čínský doktorand, který svou pozornost na Henkelovu knihu přitáhl na Geografickém institutu v Bonnu.
Profesor Li Zhang z katedry plánování měst na Tongji univerzitě se rozhodl dílo v Číně publikovat. Překlad trval celkově pět let kvůli zpožděním způsobeným pandemií koronaviru. Henkel se v podzimě 2025 zúčastnil prezentace čínské edice v Šanghaji.
Tato návštěva byla spojena s exkurzí do venkovského okolí metropole s 24 miliony obyvatel, jak uvádí Henkel. Například na ostrově Chongming se buduje projekt zaměřený na pěstování rýže, který má za cíl vytvořit pracovní místa a učinit oblast atraktivnější.
Prezident Číny Xi Jinping si však přeje posílit venkovské oblasti nejen ekonomicky a rozšířit soběstačnost, ale také znovu posílit venkovskou identitu. V důsledku migrace mnoha lidí do měst se tradiční kultura a zvyky vytrácejí. Kontrast mezi městem a venkovem je obrovský a někdy panuje povědomí o zoufalé chudobě.
„Kniha o vesnici by měla přispět k revitalizaci venkovských oblastí v Číně a být využívána ve školách a na univerzitách, stejně jako v místní politice a územním plánování,“ dodává Henkel a vidí v tom i přínos pro sbližování mezi Německem a Čínou. Tongji univerzita je přitom německého původu a příští rok oslaví 120. výročí svého vzniku.
