Máte pocit, že na českých silnicích běžně potkáváte vozy, za jejichž volant byste nejraději poslali spíš ekologického inspektora než dalšího řidiče? Nejste sami. Hustý dým z výfuku, rachot sopícího motoru a „vůně“ spálené nafty – realita, kterou známe i v roce 2025. Přitom v mnoha evropských zemích by takové vozy skončily u bran stanice technické kontroly a dál už by neprojely.
Emise na papíře i v reálu: Proč testy nefungují
Čeští řidiči se často spokojí s „vyhověl“ ze stanice emisní kontroly, ale realita je jiná. Nedávná kontrola policistů z Olomouckého kraje a Centra služeb pro silniční dopravu ukázala, jak propast může být mezi razítkem v techničáku a skutečným stavem auta. Výsledek? 9 z 10 vozidel by regulérní emisní kontrolou rozhodně neprošlo – i když jim v kapse zbyla platná samolepka. S takovou statistikou bychom se v Belgii, Rakousku nebo Německu možná ani neodvážili zabočit na hlavní ulici.
Kde to vázne: Přísnost ano, důslednost nikoliv
Každoročně prochází kontrolou desetitisíce aut, přitom stačí jednorázový dohled policejní hlídky a hned je jasno. Technici často upozorňují, že systém měření je v Česku nastaven spíš „na papír“, než aby skutečně chránil ovzduší. Libor Fleischhans z Asociace emisních techniků a opravářů (ASEM) opakovaně bije na poplach, ale změny přicházejí pomalu. Ministerstvo dopravy na upozornění dlouhodobě nereaguje, takže těm, kdo si cestu na měření „upraví“, hrozí jen mírná pokuta.
Realita na českých silnicích: Kontroly jsou spíš výjimkou
- Pokuty nejsou odstrašující: V poslední kontrolní akci policie rozdala blokové pokuty za necelých 9 000 Kč. Řidiči mají měsíc na zjednání nápravy, mezitím auto dál kouří v městském provozu.
- Vozidla by nikdy neměla projít: Přestože naměřené hodnoty emisí často výrazně překračují povolené limity, formálně si většina aut ponechá platný „emisní“ průkaz.
- Kdo trpí? Obyčejní lidé v ulicích, okolí škol i zdravotně oslabení obyvatelé. Vysoké emise z aut přispívají ke zhoršení kvality vzduchu hlavně ve městech jako Brno, Ostrava nebo Praha.
Co můžeme dělat, když systém selhává?
Nechcete jezdit za „dýmovnicí“ a hledat inhalátor po kapsách? Dejte přednost železnici nebo městské hromadné dopravě místo starého dieselu. Pokud máte pocit, že auto ve vašem okolí zjevně překračuje povolené emise, můžete ho nahlásit přes web Ministerstva dopravy nebo diskutované aplikace jako „Doprava info“. Každý malý krok přispívá k čistšímu vzduchu.
Závěrem: Má smysl doufat v čistší silnice?
Přestože pokuty mohou působit symbolicky, tlak veřejnosti i opakované kontroly jasně ukazují, kde je problém. V sousedním Rakousku nebo Německu je přístup přísnější a modernizace vozového parku rychlejší – například díky programům na obnovu starých aut či dotacím na elektrovozy. My v Česku zatím čekáme na razantnější zásahy shora. Nedovolme, aby se náš vzduch stal ruletou.
