Alzheimerova choroba postihuje výrazně více žen než mužů. Důvody této nerovnoměrnosti jsou složité. Vědci nyní upozorňují na dvě vývojové tendence, které by mohly snížit riziko Alzheimerovy choroby pro příští generace.
Častější onemocnění žen
Ženy onemocní Alzheimerovou chorobou častěji než muži, a to i po zohlednění jejich delší životnosti. Je možné, že to souvisí s tím, že mnohé pacientky měly v mládí méně příležitostí ke vzdělání a pohodlnému životu než jejich mužští protějšky? Podle odborníků je pravděpodobné, že to hraje pouze malou roli. „Ukazuje se, že i za zcela rovnocenných podmínek není rozložení nemocných 1:1,“ říká Steffi Riedel-Heller z univerzity v Lipsku.
Přibližně dvě třetiny všech osob s Alzheimerem jsou ženy. Onemocnění je většinou diagnostikováno po 65. roce života, zejména často u osob starších 80 let. Tento rozdíl ovlivňuje také skutečnost, že ženy v průměru žijí výrazně déle než muži. Podle tabulek úmrtnosti z let 2022/2024 se průměrná životnost při narození pro muže v Německu pohybuje kolem 78,5 let, zatímco u žen to je 83,2 let.
Biologické faktory a riziko
Na biologických faktorech to však podle Johannese Levina z Německého centra pro neurodegenerativní onemocnění (DZNE) není. „Ovlivňuje spíše obecné rizikové chování.“ Muži žijí v průměru nezdravěji a rizikověji – skupiny, které se o své zdraví lépe starají, jako například mniši, mají srovnatelnou životnost s ženami.
Nicméně, i když se zohlední délka života, stále zůstává rozdíl v souvislosti s Alzheimerem: Ženy onemocní i v obdobných věkových skupinách znatelně častěji. Poměr je zhruba 60:40, uvedl neurolog Wenzel Glanz z univerzitní kliniky v Magdeburgu. Neexistují však zabezpečené výsledky, které by jasně určily příčiny tohoto jevu – mnohé indicie ale naznačují, že problematika je složitá.
Genetické faktory
Jedním z často podceňovaných faktorů jsou geny – zejména gen APOE. Analýza zveřejněná v odborném časopise „npj Dementia“ naznačuje, že přibližně 70 až 90 procent všech případů Alzheimerovy choroby by se bez vlivu tohoto jediného genu neobjevilo. Existují tři časté varianty tohoto genu, nazvané E2, E3 a E4. Každý jedinec obvykle nese dvě APOE-gény, což vytváří různé kombinace.
Lidé, kteří mají jednu nebo dvě E4-varianty, mají mnohem vyšší riziko Alzheimerovy choroby než ti, kdo mají dvě kopie varianty E3. Skupiny nesoucí E2 mají oproti nositelům E3 nižší riziko, jak uvádí „npj Dementia“. „E4-varianta APOE je mezi výzkumníky demence považována za škodlivou,“ vysvětluje hlavní autor Dylan Williams z University College London. „Mnohé nemoci by se však neobjevily bez dodatečného vlivu časté E3-ale na riziko Alzheimerovy choroby, která byla typicky mylně považována za neutrální.“
Podle Petry Stute z univerzitní kliniky pro gynekologii v Bernu nosí přibližně 60 procent populace kombinaci E3/E3, 20 až 30 procent E3/E4 a 2 procenta E4/E4. Kombinace E2/E3 nebo E2/E2 se týká zhruba 5 procent populace. Studie mezi takzvanými „super-starci“ nedávno ukázala, že tito lidé nosí častěji variantu E2 a méně často variantu E4. Super-starci jsou lidé starší 80 let, jejichž kognitivní funkce jsou srovnatelné s funkcemi lidí o 20 nebo 30 let mladších.
Hormonální vlivy
Výzkumníci naznačují hormonální vlivy jako jednu z příčin většího rizika Alzheimerovy choroby u žen, zejména u těch, které nosí E4-variantu. Ženy ve svých šedesáti letech mají zhruba dvakrát vyšší pravděpodobnost, že ve zbytku svého života onemocní Alzheimerem, než že onemocní rakovinou prsu, uvádí Alzheimerova společnost ve Spojených státech.
Během menopauzy klesá hladina estradiolu, což je hormon, který řídí, jak silně je gen APOE čten a přetvářen na protein. Při klesající hladině estradiolu se produkuje více proteinu. Nositelky APOE4 by tedy mohly mít přínos z hormonální terapie jako cílené strategie proti Alzheimerovi, uzavírá výzkumný tým pod vedením Stute v časopise „Gynäkologische Endokrinologie“. Klíčové je zahájit terapii co nejdříve po menopauze, avšak další studie tuto domněnku musí ještě potvrdit.
Výsledky a závěry
Souhrnná studie zveřejněná v „The Lancet Healthy Longevity“ s daty více než milionu pacientek nenaznačuje, že by hormonální terapie v menopauze obecně zvyšovala či snižovala riziko demence. Přesto je třeba podotknout, že pro potvrzené závěry chybí data z kvalitního dlouhodobého výzkumu, uvádí výzkumný tým pod vedením Melissy Melville z University College London.
Podle Levina také platí, že raná menopauza před 45. rokem života – tedy pokles hladiny estradiolu – má negativní dopad na riziko Alzheimerovy choroby. Tento efekt však není velký, a proto zahájení hormonální terapie jako ochrany proti Alzheimeru není smysluplné.
Glymfatiční systém a spánek
Při hlubokém nočním spánku je mozek pročišťován mozkomíšním mokem, který odplavuje odpadní látky jako beta-amyloid a tau-proteiny. Nedostatek spánku narušuje fungování takzvaného glymfatičního systému, což je čisticí a odpadní mechanismus v mozkové tkáni. Vědci se domnívají, že hormonální vlivy mohou mít také vliv na riziko Alzheimerovy choroby.
Karcinom a Alzheimer
Neobvyklý je názor, že by rakovina mohla chránit mozek před Alzheimerovou chorobou. Výzkumy na myších ukázaly, že molekula produkovaná rakovinnými buňkami chrání mozek před touto chorobou. Nicméně, potvrzení u lidí stále chybí. Data z roku 2020 naznačila, že diagnóza rakoviny souvisí s o 11 procent nižším výskytem Alzheimerovy choroby. Mohlo by to však být také tím, že lidé s rakovinou umírají dříve, tedy i před diagnózou Alzheimerovy choroby.
Faktory ovlivňující Alzheimerovu chorobu
Existuje mnoho faktorů, které zvyšují riziko demence, jako je nižší vzdělání, ztráta sluchu, vysoký krevní tlak, kouření, nadváha, deprese, nedostatek pohybu, diabetes a nadměrná konzumace alkoholu. Autoři uvádějí, že potenciál prevence je vysoký a teoreticky by téměř polovina všech případů demence mohla být zajištěna eliminací těchto rizikových faktorů. Nižší vzdělání žen je jedním z závěrů studie, která naznačuje větší náchylnost k demenci u žen ve srovnání s muži.
Vyšší vzdělání znamená větší příjem a lepší přístup k kvalitní zdravotní péči a zdravější výživě, což může dlouhodobě pozitivně ovlivnit zdraví mozku. Dnešní osmdesátileté ženy měly navíc v mládí v Německu omezené vzdělávací a pracovní možnosti. Velmi zajímavé bude sledovat, jak se situace změní u mladších generací. Je pravděpodobné, že díky lepším možnostem budou tyto ženy onemocnět méně často.
Diagnóza a budoucnost Alzheimerovy choroby
Ženy mají obecně větší schopnost v oblasti jazyka než muži, což se projeví při rozvoji Alzheimerovy choroby později než u mužů. Testy na Alzheimerovu chorobu, které provádějí praktičtí lékaři, jsou však jazykově založené. Alzheimerova choroba tedy může být u žen diagnostikována později než u mužů.
Důsledkem může být dojem, že onemocnění u žen postupuje rychleji po diagnóze. Důsledkem je, že dovednosti se rychleji ztrácejí, což zvyšuje potřebu péče. Tato skutečnost může komplikovat léčbu novými léky na Alzheimer, které musí být podávány v co nejranějším stádiu. Nižší úspěšnost terapie u žen může být spjata s tímto pozdním stanovením diagnózy.
Nové faktory, jako například intenzivní používání sociálních médií, mohou mít budoucí vliv na vývoj Alzheimerovy choroby. Kontakty ve sociálních médiích nemají pozitivní efekt jako skutečné sociální kontakty. Naopak jsou spojeny s rizikovými faktory, jako jsou nedostatek spánku a nedostatek pohybu.
Na medicínské straně by se brzy mohly objevit efektivnější terapeutické možnosti, nicméně uzdravení nebude možné ani za deset let, protože na Alzheimerovu chorobu má vliv příliš mnoho faktorů.
