Kojení je považováno za jednu z nejpřirozenějších činností na světě, přesto vyvolává obavy a otázky mnoha matek. Nové guideline nyní stanovuje doporučenou dobu kojení pro ženy.
Hned po narození se veškerá pozornost zaměřuje na dítě, přičemž první otázky se často točí kolem kojení. Je mléka dost? Dítě dostatečně pije? A především, jak dlouho by mělo být vůbec kojeno?
Doporučení Světové zdravotnické organizace (WHO) ohledně výživy novorozenců bylo nyní implementováno i v Německu: Po dobu šesti měsíců by mělo být kojení výhradním způsobem. „Děti narozené v termínu by měly být do ukončeného šestého měsíce kojeny výhradně nebo převážně,“ uvedeno v nové guideline, která byla zveřejněna v pátek.
Předchozí doporučení pro Německo stanovovalo, aby matky kojily výhradně v prvních čtyřech až šesti měsících. Za plně donošené děti se považují všechny děti, které se nenarodily předčasně.
„Přizpůsobení se doporučení WHO na šest měsíců výhradního kojení je zaměřeno na mezinárodní konzistentnost a zohlednění nových dat,“ uvádí se k úpravě. Výhradním kojením se rozumí výživa bez dodatečného příjmu tekutin, dětských lahví nebo příkrmů, zatímco při převážném kojení se dodávají navíc tekutiny jako voda či čaj.
WHO doporučuje i po zavedení příkrmů kojit až do dvou let a déle. V nové německé guideline se uvádí: „Celková doba kojení pro děti narozené v termínu by měla být minimálně dvanáct měsíců.“
Podle Reginy Ensenauerové, předsedkyně Národní komise pro kojení a koordinátorky guideline, se výbor rozhodl zaměřit na dvanáct měsíců kvůli příznivějším studiím. Otázka, jaké účinky má 24 měsíců kojení, nebyla pro guideline položena. Doporučení vycházela z rozsáhlého množství observačních studií, které se zaměřily na různé zdravotní efekty pro děti i matky.
Indikace nižších rizik onemocnění
Observační studie prokázaly statistickou, avšak nikoli příčinnou souvislost. Proto je formulace pozitivních efektů v guideline uvedena s opatrností. V souladu s tím existují důkazy, že výhradní kojení po dobu šesti měsíců a celková doba kojení minimálně dvanáct měsíců snižuje riziko zánětů středního ucha, střevních infekcí a astmatu u dětí. Existují také náznaky ochranného efektu kojení u chronických zánětlivých onemocnění střev, jako je Crohnova nemoc nebo ulcerózní kolitida.
Studie ohledně obezity a nadváhy jsou méně jednoznačné. U těchto efektů existují další faktory, které ovlivňují tyto výsledky, jak vysvětlila Ensenauerová – například strava během dalšího dětství.
Podle guideline existují také náznaky, že kratší celková doba kojení a nekojící děti mohou zvyšovat riziko nesprávného postavení zubů. Při sání na prsu jsou více zatěžovány svaly v oblasti úst, obličeje a hrdla než při sání z lahve, což může ovlivnit vznik zubních a čelistních deformit.
Odborníci také naznačují možné efekty v oblasti ADHD a poruch spektra autizmu: Existují indicie, že delší výhradní kojení může mít ve srovnání s kratším obdobím kojení a/nebo nižší intenzitou kojení, kterou děti zažívají, spojitost s nižším rizikem ADHD a autizmu.
Toto však neprokazuje přímou příčinnou souvislost. Může existovat mnoho jiných faktorů, které se u matek s různým stylem kojení liší. Pozitivní účinky se projevují i na zdraví matek, například co se týče redukce hmotnosti po porodu a snížení rizika hypertenze a diabetes typu 2.
Poprvé celostátní standard
Toto je tzv. S3 guideline – první k tématu trvání kojení v Německu. Vychází z klasifikace pracovní skupiny vědeckých lékařských společností (AWMF). S3 guideline je nejvyšší úroveň vědecky podložených medicínských pokynů v zemi. Guideline by měla umožnit jednotné poradenství při kojení a podporu kojení různými profesními skupinami jako jsou duly a gynekologové.
Doporučení platí pro plně donosné a zdravé děti, protože studie, které zahrnovaly děti s již existujícími akutními nebo chronickými onemocněními, nebyly do guideline zahrnuty. „V případě přítomnosti onemocnění by mělo být poradenství přizpůsobeno,“ uvádí se.
„Guideline jsou v konečném důsledku orientačními body, které mají představovat spektrum akcí,“ řekl Michael Abou-Dakn z nemocnice St. Joseph v Berlíně-Tempelhof, jeden z autorů guideline. „Poskytují pomoc při poradenství – nejsou však závazné. Žena má vždy možnost svobodné volby.“
Doporučení umožňuje prostor pro odchylky, pokud to situace matek a novorozenců vyžaduje. Obecně je citlivé poradenství nezbytné k prevenci pocitů viny u matek. Ženy, které kojí kratší nebo delší dobu, než se doporučuje, by neměly být stigmatizovány. „Neměly by být pod tlakem, ať už co se týče kojení, odstavování nebo předčasného zavádění příkrmů.“
Podle výsledků celostátní „Studie zdraví dětí a mládeže v Německu“ bylo po porodu 68 procent novorozenců výhradně kojeno. V průběhu času byl zaznamenán výrazný pokles: O něco více než polovina, 57 procent, byla kojena výhradně do ukončeného druhého měsíce, 40 procent do konce čtvrtého a 13 procent do konce šestého měsíce.
Aktuálnější údaje z kvalifikačního procesu perinatální medicíny ukázaly v roce 2023, že 69 procent dětí při propuštění nebo převozu bylo výhradně krmeno mateřským mlékem, 17 procent částečně mateřským mlékem a šest procent pouze umělými mléčnými náhražkami.
Studijní data naznačují, že kojení je ovlivněno také vzděláním matky: 69 procent matek s nízkým vzděláním kojilo svoje děti občas, ve srovnání s 95 procenty matek s vysokým vzděláním. Matky s vysokým vzděláním kojily své děti také déle.
